Umět přijmout riziko, naučit se řešit problémy a rychle se rozhodnout jsou velmi důležité dovednosti. Právě ty děti trénují u videoher. Ačkoli existují i nesporné nevýhody, byli byste překvapeni, jaké dovednosti lze na virtuálních hřištích zlepšit. Mnoho lidí považuje hraní her za ztrátu času, zaměřme se pro změnu na světlé stránky gamingu.
Počítačové hry hrají asi 3 miliardy lidí po celém světě, díky čemuž patří herní průmysl mezi nejrychleji rostoucí ekonomické segmenty. Jedním z důvodů, proč se tomuto odvětví tak daří, je potřeba osobního vyjádření a identity. Hráči mají tendenci na chvíli opustit „reálný svět“ a vytvořit si svou vysněnou postavu. Hraní her není jen o zábavě a radosti, ale také o experimentování a posouvání hranic nemožného.
Zajímavou přednášku o učení a hrách od profesorky Bevalierové si můžete poslechnout zde:
Online hry mohou být útočištěm pro děti, které mají problém najít si kamarády a zapadnout. Herní prostředí jim pomáhá překonat strach ze setkávání s novými lidmi a nabízí prostor, kde si mohou užívat společnost druhých. Hry motivují k soustředěné pozornosti a sdílení zájmů, tím mohou také pomoci dětem postiženým poruchami autistického spektra.
Radost a vzrušení ze hry děti neprožívají méně jen proto, že probíhá online.
Hry naučí děti spolupracovat v týmu
Zejména hry pro více hráčů (multiplayer) nabízejí dětem víc, než se může na první pohled zdát. Dokonce se mohou stát i rodinnou aktivitou. Hra It Takes Two z roku 2021 je vynikajícím příkladem kooperativního rodinného dobrodružství. Hra je určená dvěma hráčům. Příběh je prostinký. Malá dívka se vyrovnává s rozvodem rodičů, ti se kouzlem promění v její panenky a společně řeší úkoly, aby se opět stali lidmi.
Umět spolupracovat je klíčové pro úspěch v dnešní době, a to v jakémkoli oboru. Multiplayerové hry tuto dovednost skvěle trénují. Nejde jen o to domluvit se, kdo co bude hrát. Ale také umět naložit s dovednostmi, které ostatní mají, rozvrhnout síly, umět překonat vlastní ego, případně umět motivovat ostatní. Studie společnosti Management Research Group z roku 2013 prokázaly, že existuje souvislost mezi videohrami a lepšími vůdčími schopnostmi a efektivitou.
Některé z nejoblíbenějších online her, včetně League of Legends (LOL), v principu nutí hráče přemýšlet, pečlivě zvažovat strategii a rychle se rozhodnout. Svižné tempo her rozšiřuje kritické myšlení. Opět mluvíme o klíčových dovednost i v praktickém životě. Takže vás asi nepřekvapí, že profesionální esportovci vydělávají víc než atleti. Týmy hráčů v mezinárodních turnajích sledují miliony diváků po celém světě.
Žádnou hrou neprojdete jen tak. Překážky a nové úkoly motivují děti k vytrvalosti.
Trénink rozhodování s ohledem na důsledky
Hry s otevřeným světem, jako jsou série Legend of Zelda či Zaklínač, mohou být pro děti velmi přínosné. Jde o typ her, které umožní zažívat nesmírně komplexní dobrodružství. Není totiž nutné sledovat jen hlavní dějovou linku, ale zkoušet i tzv. side-questy (tedy vedlejší, méně důležité úkoly).
Děti se nejen naučí, jak flexibilní může hra být, ale také si při navigaci na virtuální mapě zlepšují svou vizuálně-prostorovou orientaci, jak dokazuje výzkum profesorů Greena a Baveleirové. Mimochodem schopnost takovéto orientace se testuje i v rámci IQ testů. Hry jsou také skvělé na trénink paměti.
Dobře vyprávěný příběh zasazený do krásného vesmíru plného života nutí hráče dvakrát přemýšlet o svých rozhodnutích, protože jejich důsledky ovlivňují další průběh celé jejich cesty. Do určité míry tak sami příběh tvoří.
„Děti si nejen hrají a prožívají, ale také zkoumají roli kompetentního spolutvůrce.To nabízí jedinečnou šanci pro bezpečný způsob tréninku životních dovedností použitelných v rámci každodenní reality,“ říká k hrám psycholožka Jarmila Tomková.
Řada her nemá ve výchozím nastavení češtinu. Děti tak přirozeně trénují jazyky, zejména angličtinu.
Virtuální hřiště s neomezenými možnostmi
Počítačové hry představují dokonalé virtuální hřiště, kde lze trénovat rozhodování, empatii, orientaci v prostoru, soustředění i kreativitu. Například Minecraft, který hraje více než 140 milionů dětí a dospělých po celém světě, není nic jiného než obrovská virtuální stavebnice, která umožní rozvíjet myšlení mimo zažité principy a podporuje tvůrčí svobodu.
Studie Matthewa Barra z Univerzity v Glasgow ukazuje, že komerční videohry, jako jsou Minecraft a Portal 2, mohou mít pozitivní vliv na vynalézavost, přizpůsobivost a komunikační dovednosti.
Nutí hry k násilí? Ani ne.
Když se řekne počítačová hra, mnoho rodičů si představí akční střílečky, kde cáká krev po hektolitrech a granáty trhají končetiny. Často také čteme, že podobné hry mají špatný vliv na děti a přímo v nich vyvolávají agresivní chování. Je třeba jasně říci: to je mýtus.
Jde o líbivý stereotyp, ale samotné hry za agresivní chování dětí nemůžou. Podle jedné studie dokonce uvedení násilných her na trh vedlo ke snížení kriminality.
Dříve si děti hrály na vojáky, pak viděly násilí v televizi. Hry jsou jen další vnější vliv. Spojitost agresivního chování a násilných zkoumali v roce 2016 vědci z Masarykovy univerzity v Brně. „Prokázalo se, že hra sama o sobě neumí navést děti ani dospělé k agresivnímu chování,“ uvádí Lukas Blinka, vedoucí vědeckého týmu. V průzkumu se vědci dotazovali 9 500 hráčů a prokázali jen krátkodobé sklony k agresi těsně po hře (například když dítě praští do stolu, rozbije klávesnici a podobně.)
Otázka tedy není, zda hry zakázat, ale spíše jaké. Snažme se nabídnout hry, které vaše dítě někam posouvají a jsou vhodné pro jeho věk. Existují i vzdělávací hry, kdy pomocí příběhu děti poznávají historii. Příkladem výletu do středověku může být Kingdome Come Deliverence od českého studia Warhorse. Vynikající hodnocení má také hra Československo 1938-89, která provede děti moderními dějinami.
Samozřejmě platí, že nadměrné hraní představuje pro děti také určité nebezpečí. Je možné, že během hraní budou ventilovat frustraci z proher nebo jiné intenzivní emoce. Stejně jako každá jiná příjemná činnost zvyšují videohry hladinu dopaminu v lidském mozku a v extrémních případech mohou přerůst ve formu závislosti.
Pokud se však k videohrám přistupuje zodpovědně a hrají se zodpovědně, mohou mít pro děti také obrovský přínos. Nezáleží na tom, zda je hra, kterou vaše dítě miluje, zařazena do kategorie hraní rolí, akční dobrodružství nebo doslova vzdělávací – má velký potenciál naučit je vynalézavosti, empatii, svědomitosti a mnohému dalšímu.