V pohádkách obvykle žije troll pod mostem a škodí. Na internetu troll sídlí na sociálních sítích nebo v diskusích a šíří nenávist, často za pomoci dezinformací. Cílem internetových trollů je vyvolat chaos, který znemožní smysluplný dialog.
S internetovými trolly se setkáváte každý den, možná jste jen do včerejška neznali tento pojem. Jde o uživatele, kteří se snaží vyvolat zmatek nebo silnou reakci záměrným zveřejněním kontroverzních komentářů. Nejde o úplnou novinku – podle PhDr. Stodoly z Masarykovy univerzity byl takovýmto trollem už Sokrates. Větší pozornost si začali získávat až s příchodem sociálních sítí. Dnes je najdete na všech populárních platformách. Protože jsou sociální sítě relativně nový fenomén, neumíme se jednoduše a dostatečně efektivně bránit.
Nejde o názorový ani ideový střet. Ačkoli usvědčený troll často tvrdí, že má právo na jiný názor.
Mezi názorem a trollingem je rozdíl
Je důležité zdůraznit, že uživatel s jiným světonázorem není automaticky troll. Jde často o účty, jejichž jediným cílem je rozdmýchávat vášně. V diskusi používají nerelevantní argumenty, aby ji svedli k úplně jinému tématu, nebo používají kontroverzi, aby ostatní diskutující naštvali – ti pak vášnivě odpovídají (čemuž říkáme „krmit trolla“). Diskuse se tak zvrhne na osočování a je v podstatě nemožné se vrátit zpátky k argumentům a najít společné řešení.
Můžete narazit na jedince, které pouze baví „trollit“, i organizované skupiny, které v podstatě lobbují za určitý cíl. Častým tématem je samozřejmě politika nebo nedávno COVID-19. Trolling není radno podcenit. Jsou mu vystaveny i děti, takže jednak ovlivňuje jejich názory, ale také jim znemožňuje diskutovat a v podstatě je učí, že diskuze a kompromis nedávají smysl.
V případě teenagerů může přerůst v kyberšikanu. Částečně je to způsobeno zdáním anonymity, kdy lidé online říkají a dělají věci, za které by se v reálném životě styděli. Na internetu však nemají výčitky svědomí, protože nevidí důsledky svých činů. Trollové pak velmi často šikanují jiné uživatele – například zveřejňují jejich osobní informace.
Platí také, že názor má vždy určitý člověk, kdežto za účtem trolla se skutečná osoba skrývat nemusí. Setkat se můžete s fiktivními profily, za které komunikuje někdo jiný. Cílem takovýchto falešných profilů je vyvolat dojem, že určité stanovisko zastává velká masa lidí. (Takové jednání je ovšem v rozporu s pravidly sociálních sítí.)
Existují skupiny trollů, které za nemalé peníze prodávají svůj čas a zahlcují digitální prostor. Disponují řadou falešných profilů. Jejich úkolem je ovlivňovat veřejné mínění a šířit dezinformace. Možná už jste s těmito takzvanými farmami setkali v souvislosti s politikou. Aktivitu ruských, státem podporovaných trollích farem popsala finská novinářka Jessikka Aro. Podle BIS lze zachytit aktivity takovýchto trollích farem i v Česku. Je znám i případ, kdy slovenský novinář pronikl do trollí farmy, která měla podporovat politickou stranu SMER . I to je důvod, proč o trollingu s dětmi mluvit, časem totiž bude patrně ovlivňovat i jejich názor na svět.
Co dělat, když narazíte na příspěvek od trolla?
Základním krédem je nekrmit trolly. Troll stojí o pozornost, jakákoliv reakce na něj teda jen přilévá olej do ohně. Konstruktivní argumenty nemají smysl, trollové diskutovat nechtějí. Navíc v dnešní přeinformované době je, obzvláště pro děti složité, si názor obhájit a ustát, byť je podložený fakty. Platí, že na komentář na sociálních sítích nemusím reagovat, i když mi to v praxi připadá nezdvořilé.
Absolventka MUNI Marie Škardová, která se popisu trollingu věnuje ve své bakalářské práci i profesně, radí jako jednu z možností trolla zesměšnit jeho vlastními zbraněmi. Zcela zásadní ale je umět rozeznat dezinformace, které troll používá, několik tipů najdete v závěru článku.
Sociální sítě umožní trolly zablokovat nebo skrýt jejich příspěvky. Pokud to udělá opravdu hodně uživatelů, může sociální síť trolla potrestat dočasným nebo trvalým zákazem přístupu. Pokud mají vaše děti dojem, že někdo šikanuje na sítích ostatní nebo je jinak obtěžuje, měli by se obrátit na správce platformy.
Diskusní fóra i sociální sítě mají jasná pravidla, která například zapovídají rasistické projevy nebo diskriminaci. Troll se možná skrývá za anonymitu internetu, ale za své jednání je trestně odpovědný. V takovém případě neuškodí si schovávat důkazy – například tedy snímky obrazovky z diskusí nebo zprávy, které dětem troll poslal, ukládejte si články nebo videa, která jsou podle vás protiprávní.
Pokud se přímo vaše dítě stalo terčem trolla nebo nenávistných komentářů, ujistěte ho, že to není jeho chyba. Oběť neudělala vůbec nic. Obraťte se na školu, policii nebo platformu, kde troll působí, a pokuste se ho zastavit.
Pokud by trolling přerostl ve vážné útoky nebo například stalkování, neváhejte kontaktovat policii. Ostatně už i v České republice byli potrestáni lidé, kteří na internetu veřejně schvalovali výzvy k rasově motivovaným útokům.
Trollové často manipulují nebo zveřejňují nepravdy. Proto mluvte s dětmi o tom, jak je důležité si fakta ověřovat. Pomoci jim může řada projektů a platforem:
- Fakescape.cz – je úniková hra, která vznikla na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se dezinformacemi, učí děti je poznat a jak se jim bránit;
- ZvolSi.Info – iniciativa, která organizuje mediální vzdělávání. Stojí také za „Nejlepší knihou o fake news!!!“;
- manipulatori.cz – portál, který se věnuje vyvracení dezinformací;
- Dospělí nebo starší děti mohou sáhnout po knize Média, lži a příliš rychlý mozek.
