Sociální sítě mohou být klidné místo: vraťte se na ně bezpečně

Setkali jste se vy nebo vaše děti na sociálních sítích s něčím nepříjemným? Pak jste si nejspíš na nějaký čas dávali od sítí oddechový čas. Je čas se vrátit do hry? V tomto článku vám @detska_psycholozka Kamila Ryšánková poradí, jak začít znovu používat sociální sítě a cítit se na nich v bezpečí.

Kyberšikana nebo nenávistné komentáře jsou bohužel obrovským neduhem sociálních sítí. Vinu nese mimo jiné disinhibiční efekt – to znamená, že anonymita internetu v mnohých uživatelích potlačuje empatii. A tak píší to, co by do očí nikdy neřekli.

Většinou dětem doporučujeme takové nevhodné chování nahlásit administrátorům sítě. A poté si dát na nějaký čas digitální detox a dočasně své účty zamknout, aplikace odinstalovat. Před kyberšikanou totiž není možné se jakkoli jinak skrýt.

Digitální detox, ale nutně naráží na to, že má šikanované dítě pocit, že o „něco“ přichází. Dnešní dospívající totiž vše z fyzického světa prožívají i online a naopak.

„U dětí, které prošly kyberšikanou, může docházet k prožívání protichůdných emocí. Na jedné straně chtějí být součástí své sociální skupiny, vědět, co spolužáci píšou do společného chatu nebo co kdo dělá o prázdninách. Ale na straně druhé cítí někdy úzkost, strach nebo nejistotu, protože právě na těchto platformách kyberšikana probíhala. Proto se u těchto dětí objevují frustrace, úzkost a stres. Internet a s ním sociální sítě jsou pro část dětí neodmyslitelnou součástí života, proto je tento střet staví do nepříjemné situace,“ vysvětluje psycholožka Kamila Ryšánková.

Když se děti na sítě vrací prožívají strach, že se možná bude situace opakovat, že si je agresor zase najde a ony budou muset znovu šikanu prožívat. Tohle riziko tu vždycky bude, ale dá se dost výrazně omezit.

Psycholožka radí nejdříve si připravit bezpečný prostor: „Návrat na internet po zkušenosti s kyberšikanou je zpravidla velmi těžký. Nejjednodušší je začít tím, co  dítě baví. Může k tomu u sebe mít někoho z kamarádů nebo rodiče. Děti se cítí lépe, když si zabezpečí účty na sociálních sítích – přepnou účet z veřejného na soukromý, ztlumí nebo zablokují profily, u kterých mají obavu, co by o nich mohli jiní uživatelé zveřejnit a za pomoci někoho blízkého takto profily vyčistí a pokusí si je udělat zase uživatelsky přívětivější.“

Pokud dítě prožívá intenzivní obavy a kyberšikanu jste neřešili s odborníkem, tak se dítě může obrátit na školního psychologa. Ve školách, kde není psycholog, tak se lze obracet na výchovného poradce. Jestli vaše dítě k nikomu ve škole necítí důvěru, je vhodné se porozhlédnout po dětském psychologovi nebo psychoterapeutovi, který působí v okolí. Děti se mohou obracet na Linku bezpečí, která funguje po telefonu nonstop.

#1. krok: Na sociálních sítích si přátele vybírejte

Prvním krokem, pokud si vaše děti po nějaké době znovu otvírají účty na sociálních sítích, je obklopit se lidmi, se kterými se cítí dobře a znají je. Pokud jim v přátelích zbyly nějací agresoři nebo posměváčci, vymažte je.

Jednoznačně doporučujeme nechat profil soukromý a přísně schvalovat, kdo jej může sledovat. Pro začátek by si děti měly přidávat jen své skutečné kamarády z fyzického světa. Aby bylo jasno: Když říkáme skutečné kamarády, nemyslíme tím na jejich existenci. Máme na mysli takové, kteří se k sobě navzájem chovají laskavě, dokáží se podpořit, kterým se dá svěřit. Mnohdy je lákavé přidávat si co nejvíce sledujících, ale tím si je také pouštíte do soukromí.

„Mít hodně virtuálních přátel je pochopitelně pro děti lákavé, dostávají pocit, že jsou oblíbené, protože čím více sledujících, tím lépe. Obzvlášť dospívající mají intenzivní potřebu být přijatý svým okolím a někam patřit, což online přátele mohou splnit. Děti se často srovnávají s ostatními na základě profilů na sociálních sítích. Je pro ně velmi náročné se od počtu sledujících a přátel na sítích oprostit, proto je důležité u nich podporovat reálné kamarádské vztahy a aktivity. Můžeme s nimi mluvit o rozdílech mezi kvalitou a kvantitou sledujících a samozřejmě dítě podpořit,“ popisuje Kamila Ryšánková.

Na sociálních sítích se obklopujte lidmi, kteří vás inspirují, ne těmi, kteří vás stráží na kolena.

#2. krok: nejdřív se jen dívejte

Ideální je vracet se do víru sociálních sítí pomalu. Navrhněte dětem, aby nejdříve prošly, co v účtu sledovaly a promazaly to, co jim už nepřináší radost. Začít mohou jen pasivním sledováním, bez komentování nebo aktivního sdílení. Je to trochu jako plavání, také se hned nepouštíte do hloubky.

„Na děti je mezi vrstevníky obvykle vyvíjen tlak, aby hned na sítích sdílely obsah. Někdy mezi sebou i prohazují různé narážky na to s tím, že ten, kdo nesdílí jako by nebyl. Tím, že se jejich online a offline život prolíná, tak je pro ně zpravidla náročné se s tímto tlakem srovnat,“ říká o tlaku Kamila Ryšánková.

#3. krok: Vytvořte si na profilu oázu klidu

Pokud je vaše dítě zvyklé přidávat obsah, není nutné přestávat. Důležité je dodržet pravidlo číslo 1, aby takový obsah viděli jen jemu blízcí lidé.

Doporučili bychom spíše tvořit klidnější obsah, který ale nebude příliš osobní. Tedy spíše zobrazovat okolnosti prožitku než své emoce. Řekněme, že jste na dovolené: Vhodnější bude příspěvek se šumějícím mořem než  reelsko ze společné degustační večeře.

Z profilu se tak stává jakýsi vlastní meditační deník. Ale na druhou stranu nejdou takové záběry zneužít případnými agresory. Jak byste se chtěli vysmívat oceánu?

„Ke sledování pocitů lze zkoušet techniky z mindfulness neboli všímavosti, během kterých se dítě soustředí na svůj dech, tělo, napětí v těle a tak dále. Některým dospívajícím vyhovují jednoduché aplikace na sledování nálad jako třeba Reflectly. Typickou technikou je vedení si sešitu nebo deníku, do kterého si dítě každý den zapisuje, jak se cítí, co se děje v těle a jaké myšlenky mu běží hlavou. Pro někoho může být soustředění se na své tělo a co se v něm děje náročné, a proto je pro ně výhodnější, když je těmito technikami provede psycholog,“ radí Kamila Ryšánková.

#4. krok: nebuďte k šikaně lhostejní

Pomozte dětem jasně si nastavit hranice toho, co už nejsou ochotni tolerovat. Bude asi potřeba, abyste jim pomohli podpořit sebevědomí. Musejí sami totiž věřit, že se k nim nikdo nesmí ani online chovat bez respektu. A není vůbec důležité, kolik mají kapesné, zda mají nadváhu nebo propadají z matiky.

Pokud vaše dítě zaznamená, další náznaky vulgarit, urážek nebo jiného nevhodného chování, je na místě takového uživatele ohlásit a zablokovat dle pravidel dané sociální sítě.

Naučte se vyvážit online a offline

Je důležité naučit se pečovat o svoje duševní zdraví preventivně. Dbejte na to, abyste se pravidelně věnovali také offline aktivitám. Obzvláště to platí, pokud se vaši teenageři začnou cítit trochu pod psa.

První co můžete zkusit, pokud přijde „blbá nálada“ je zaměřit se na nějakou všímavou aktivitu.

Jak vypadá všímavá aktivita?

Vyberete si jednu běžnou činnost (například česání) a soustřeďte se jen na ni. Na každý pohyb, který děláte, co cítíte, co vidíte, jak vám u toho je. A takto vědomě opakujte stejnou činnost každý den.

Při návratu na sítě nezapomínejte na obecné principy, jak se pohybovat online:

• Vyhněte se nadměrnému sdílení.
• Neklikejte na každý odkaz. Pokud obdržíte zprávu nebo příspěvek s odkazem, buďte opatrní a neklikejte na něj, pokud nevíte, odkud pochází. Mnohé odkazy mohou vést na škodlivé weby nebo obsahovat viry.
• Stanovte si limity pro čas online. Dohodněte se na denním limitu pro čas strávený na sociálních sítích. To pomůže udržet rovnováhu mezi online a offline aktivitami a zajistí, že čas na internetu bude využit smysluplně.
• Udržujte doma otevřenou atmosféru a mluvte nejen o tom, co bylo ve škole, ale také o tom, co bylo online. Angažovaní rodiče sice nezastaví všechno, ale dokáží pomoci dětem mnohem lépe se s problémy poprat.