Sharenting: Rodičovská past, do které snadno spadnete

Největším úskalím sociálních sítí nejsou falešné účty nebo nekalá reklama. Jsme to my sami. Jak je to možné? Sociální sítě představují riziko pro naše soukromí – ostatně o tom, jak dané sítě zpracovávají naše data, se hodně mluví a vznikají celoevropské regulace, co sítě vlastně smí. Pokud my ale sítím data neposkytneme, není možné je zneužít.

Problémem je nadměrném sdílení  (v angličtině se vžil pojem oversharing). Hranice toho, co je už „příliš mnoho“, je subjektivní a může se lišit. To, co někdo považuje za nadměrné sdílení, může být pro jiného přijatelné (typicky jiný vhled do soukromí umožníte vy a jiný celebrity).

Nadměrné sdílení je problém dětí i dospělých.  Známější pojem je možná sharenting  – jde o specifický druh nadměrného sdílení, kdy rodiče sdílejí příliš mnoho informací o svých dětech (a) nebo příliš často.

„Motivace ke sdílení se může u každého lišit. Největší motivací je spojit se s druhými lidmi, ale taky se něčím pochlubit a ukázat, že se mám dobře. Málokdy se na sítích setkáme se sdílením neúspěchů nebo našimi těžkostmi, mnohem častěji narazíme na veselý a na první pohled „dokonalý“ obsah. To bývá hlavní motivací i rodičů – ukázat na co jsou pyšní, co se daří, a to přes fotky nebo videa své rodiny. Naproti tomu u rodičů kojenců to může být zase snaha překonat pocity izolace, které z rodičovství pramení,“ popisuje dětská psycholožka Kamila Ryšánková. „Svou roli hraje i pocit anonymity. Některé osobní detaily ze života bychom v osobní konverzaci neřekli, ale nevadí nám je sdílet na síti. To je poměrně specifické pro uzavřené skupiny na sítích, kde se lidé nezdráhají sdílet poměrně citlivé informace o svém soukromém životě nebo třeba fotky svých nahých dětí, pokud jde o nějaký zdravotní problém.“

Dnes už jde vlastně o něco dost běžného, v podstatě o normu – dělají to všichni, tak proč ne já. Za sdílením může být i snaha získat co největší množství ocenění od druhých, ať už v podobě lajků nebo komentářů. Ty nám totiž dodávají lepší pocit ze sebe sama.

„Děti sdílejí také proto, že cítí potřebu zapadnout mezi své vrstevníky. V něčem být stejní jako oni, zaujmout, vyrovnat se jim. Potřeba pochvaly a získání lajků může být i tady velmi podobná,“ dodává Ryšánková

Každý příspěvek, fotka či video, kterou sdílíme, vytváří naši nesmazatelnou digitální stopu.

Pokud sdílíte každý detail,  riskujete

Pokud se rodiče podělí o každý malý detail ze života svých dětí na sociálních sítích, může to mít negativní dopad na jejich soukromí a bezpečnost. Perfektně to shrnuje následující spot, ve kterém navštíví rodiče jejich dcera, která díky AI „zestárla“ o pár let. Varuje rodiče, jak její fotky zneužili spolužáci a smáli se jí, z videa z dovolené vznikl podvodný telefonát, který rodiče pěkně vyděsil, nebo jak fotka z koupačky u rybníka skončila na pornografických stránkách. Nic z toho není sci-fi, ale reálné situace, které se bohužel stávají.

Některé příspěvky zkrátka mohou být pro děti nepříjemné nebo rizikové až s odstupem času. A někdy je těžké uvědomit si, jaké důsledky může nevinná fotka z léta mít. Možnosti zneužití znějí děsivě, ale my rodiče o nich musíme vědět, jak jinak bychom děti ochránili?!

To, co jsou pro nás cenné vzpomínky, jsou pro ostatní jen data.

Digitální stopa často vzniká už před narozením

Negativní dopad na děti má i fakt, že nemají pod kontrolou, co se o nich zveřejňuje.

„Sdílení dětí často začíná už pozitivním těhotenským testem a pokračuje po narození až po intimní detaily z jejich soukromí, čímž vzniká digitální stopa dítěte. Často ji vytváří rodiče a dítě nemá téměř žádnou možnost do ní zasáhnout. Nejtěžší situace dítě zažívá ve chvíli, kdy nemůže ovlivnit, co se o něm ve virtuálním prostoru objeví nebo co je o jeho životě k dohledání. To může mít výrazný vliv na jeho sebevědomí, protože může mít neustálý pocit, že je někým z venku hodnocený. U některých dětí se může objevit i potřeba „naplnit“ dokonalý ideál, který o nich na sítích jejich rodiče vytvořili,“ varuje Ryšánková.

Takto nasdílené informace o dětech se také nezřídka stávají zdrojem šikany či kyberšikany ze strany spolužáků. Nejde pouze o citlivý či zesměšňující obsah, ale i třeba o fotky z hezké dovolené.

„Pro dospívajícího je zase velice důležité začlenit se mezi vrstevníky, avšak ve chvíli, kdy někdo z kamarádů objeví na internetu fotky nebo videa, jak se dotyčný učil na nočník nebo měl hysterický záchvat pláče, tak se může cítit poníženě a zesměšněně. Jde totiž o obsah, který byl určen k vidění pouze v úzkém kruhu rodiny,“ vysvětluje Ryšánková.

Na úskalí nadměrného sdílení bychom měli upozornit i děti, které už mají vlastní účty na sociálních sítích. Je totiž velmi pravděpodobné, že si ještě neuvědomují dlouhodobá rizika.

Stáhněte si příručku
Jak chránit děti na internetu

Tento průvodce vám a vašim dětem pomůže zorientovat se na internetu tak, aby na něm byli malí uživatelé v bezpečí.

STÁHNOUT PŘÍRUČKU

6 tipů, jak se vyhnout nadměrnému sdílení

#1 Nastavte si profily jako soukromé

Zkontrolujte nastavení soukromí svých profilů na sociálních sítích. Všechny profily si nastavte tak, aby vaše příspěvky viděli jen lidé, které znáte. Každá platforma nabízí trochu jiné možnosti, jak příspěvky sdílet. Některé umožní i vytvářet skupiny – například sdílet daný příspěvek jen s rodinou nebo jen se spolužáky. Doporučujeme tyto možnosti využívat.

Buďte opatrní při přidávání nových přátel – před přijetím žádosti o přátelství se ujistěte, že skutečně znáte danou osobu a že jste přesvědčení o její důvěryhodnosti.

#2 Některé věci je lepší sdílet osobně

A někdy je nejlepší nechat si danou věc zcela pro sebe. Opatrní byste měli být zejména u osobních údajů – třeba u fotky s vysvědčením, která toho prozradí hrozně moc (datum narození, adresu školy a podobně), nebo u citlivých fotek (třeba nahé koupající se děti).

Pečlivě zvažujte veřejné sdílení politických názorů, náboženských přesvědčení, informací o zdraví či sexualitě. Toto platí zejména pro teenagery. Je v pořádku mít názor na všechna tato témata, ale možná ještě nejsou připraveni si je obhajovat proti nenávistných trollům. Obecně je lepší tyto vážné hovory vést osobně.

#3 Dodržujte obecná pravidla kyberbezpečnosti

Základem je samozřejmě mít kvalitně zabezpečené zařízení, ze kterého sdílíte. Důležité je dbát na fyzickou bezpečnost (jednoduše nenechat telefon někde ležet, aby sis jej mohl kdokoli vzít a listovat jím) i tu digitální.

Naprostý základ kybernetické bezpečnosti lze shrnout pod princip AHA:

• Aktualizace – vždy bez odkladu aktualizujte operační systém i všechny programy a aplikace
• Hesla – dbejte na to, aby vaše hesla byla spolehlivá
• Antivir – do všech zařízení, která mají přístup k internetu, nainstalujte bezpečnostní program

#4 Vše, co sdílíte, považujte za veřejné

Ke všemu, co sdílíte na sociálních sítích nebo v různých chatech, přistupujte, jako byste to sdíleli veřejně. Proč? Někdo si snadno může příspěvek stáhnout nebo udělat printscreen. Jeden takový uživatel dokáže zavařit, i kdyby to myslel jen jako nevinný žert.

Obzvláště toto pravidlo platí, pokud aktivně přispíváte do různých diskuzních skupin, komentujete příspěvky jiných a podobně.

#5 Na kontextu záleží

Pozadí a kontext fotografie nebo videa je velmi důležitý. Snadno můžete neúmyslně sdílet příliš.

Typickým příkladem jsou jiní lidé v pozadí, kteří o sdílení ani nevědí, osobní údaje (třeba adresa domu) nebo údaje na různých dokumentech (vezměte si, jaké údaje se píšou na dětské diplomy například).

#6 Nesdílejte zážitky v reálném čase

Nikdy nesdílejte, kde přesně v daném momentě jste. Ideální je zážitky sdílet až doma s odstupem, také si lépe proberete fotky a videa a promyslíte, co přesně chcete sdílet. Příspěvky typu „právě si užíváme neděli v Zoo“ mohou být rizikové zejména na veřejných profilech. Snadno si jich mohou všimnou také zloději.

Praktické tipy, jak chránit před nadměrným sdílením dětské uživatele

Sociální sítě představují velké riziko pro naše soukromí, pokud je neovládáme správně. Problémem je nadměrné sdílení, kdy uživatel dává na odiv příliš mnoho informací nebo sdílí příliš často.

Abychom se vyhnuli problémům spojeným s nadměrným sdílením, je důležité dodržovat několik pravidel, například nastavit profily jako soukromé, sdílet zážitky raději osobně, respektovat obecná pravidla kyberbezpečnosti, považovat vše sdílené za veřejné, snažit se zkontrolovat si kontext příspěvku a ne-sdílení zážitků v reálném čase. Důležitý je také vzájemný respekt k dětem, aby si uvědomovaly možné důsledky sdílení a braly ohled na soukromí druhých.