Rozhovor: Predátoři děti vydírají, dobře ví, že se bojí trestů

Internet nám všem otevřel dveře do světa. Děti by ale měly vědět, jak online komunikovat. Ne všechno totiž může být tak nevinné, jak se na první pohled zdá. Poslechněte si celý rozhovor s dětskou psycholožkou Kamilou Ryšánkovou o tom, jak groomer dítě „oblbne“ a jak se zrazené děti cítí. Rozhovor je v angličtině s českými titulky.

Online je snadné se vydávat za někoho jiného. Je proto velmi důležité pečlivě zvážit, zda druhá strana opravdu je tím, za koho se vydává. Falešný účet je možné zneužít ke kyberšikaně nebo například ke kyber groomingu.  Povzbuzujte děti, aby si vždy durhou stranu prověřily dřív, než začnou důvěřovat.

Příručka pro rodiče: Jak ochránit děti na internetu

Mám zájem získávat informace o novinkách a speciálních nabídkách společnosti ESET software spol. s r.o., a proto souhlasím se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely.  

Chci příručku

Co je to grooming?

Jako grooming označujeme proces, kdy dospělý manipuluje dítě, aby si získal jeho důvěru. Nejčastěji chce z dítěte vylákat intimní materiály, případně se s ním setkat ve fyzickém světě.

Oběťmi groomerů bývají častěji dívky. Protože častěji komunikují s ostatními, je pro ně běžnější sdílet své emoce a pocity. Zranitelnější jsou děti, které zažily kyberšikanu, jsou sociálně izolované, pochybují o sobě nebo si hledají nové přátele. Grommeři se jim pochopitelně snaží vlichotit, tím si získat jejich náklonost a pak je ještě více izolovat od rodiny a přátel.

Manipulace obvykle probíhá delší dobu. Není výjimkou, že se predátor vydává za stejně staré dítě, například spolužáka ze školy. V takových případech děti mohou odeslat intimní fotografie i dobrovolně.

Online i offline platí, že s cizími lidmi se nemluví.

Jakmile groomer takové fotografie získá, začne dítě vydírat. Chce například peníze, aby fotky nesdílel nebo o nich neřekl rodičům, případně chce další a odvážnější fotky či videa. Pokud ve svém okolí nemá oběť někoho, komu by se mohla svěřit, může se dostat do pasti.

Jak chránit děti před online predátory?

Online i offline platí stejné pravidlo: s cizími lidmi se nemluví. Za každým novým uživatelem není třeba vidět predátora. Děti by si ale měly vždy ověřit, zda si skutečně dopisují se známými z fyzického světa. Pokud se někdo vydává za spoluhráče z fotbalu, je možné se ho zeptat na tréninku. Nebo se zeptat spolužáků, zda tu či onu osobu skutečně znají.

Všechny účty dětí na sociálních sítích doporučujeme nastavit jako soukromé a pečlivě si vybírat, koho si pustí mezi sledující. Pokud je to možné, chaty ve hrách zablokujte.

Často říkáme, že nejlepší ochranou pro naše děti jsou angažovaní rodiče. Mluvte s dětmi o tom, s kým se online vídají, co je online baví a zajímá. Pokud budeme součástí i jejich digitálních životů, můžeme jim pomoci z nepříjemných situací, pokud to budou potřebovat.

Co když se mé dítě setkalo s groomingem?

V podobných případech se děti často stydí, mají pocit, že měly podvodníka poznat, bojí se reakce. Je velmi důležité, aby naše reakce byla empatická. Svěřit se vyžaduje odvahu.

1. Rozhodně není na místě dítěti vyčítat, že přece mělo vědět, že s cizími si má psát nemá nebo, jak mohlo, co či ono říct. Veškerou vinu vždy nese predátor, nikdy dítě.
2. Uložte si veškeré důkazy – tedy snímky obrazovky, fotky, konverzace.
3. Ohlaste groomera policii. I když šlo o dobrovolně zaslané materiály, stále je docela dobře možné, že jste se stali obětí trestného činu. (Obzvláště to platí u explicitní komunikace s dětmi do 15 let).

Každý groomer není pedofil. Mnohem častěji má zájem spíše o dospělé partnery či partnerky, ale v dospělých vztazích selhává. A tak si projektuje vztahy do dětí, které jsou manipulovatelnější a zranitelnější.

Dítě si bude pravděpodobně připadat zrazené, zlomené a možná bude potřebovat si o těchto prožitcích s někým promluvit. Obrátit se můžete na psychology ve svém okolí nebo na čísla níže. Například Linka bezpečí spolupracuje s Policií, operátoři vám poradí i to, jak postupovat.

Poslechněte si celý rozhovor: