Tereza MalkusováU malých dětí jsou pravidla jednoduchá: Nastavit screen-time, vybrat pohádku a nastavit rodičovskou kontrolu na zařízení. Jenže rodičovská kontrola přestává fungovat obvykle ve 13 letech. Dítě se více než na rodinu orientuje na své vrstevníky a začíná se zajímat o rychle se proměňující digitální svět, s kterým rodiče ne vždy dokážou držet tempo. Co dělat, když už nemáte pravidla tak pevně v rukou?
Nechám to na něm nebo budeme přísní?
Ve 13 letech se vypíná rodičovská kontrola a dítě přebírá nad svým účtem plnou kontrolu. Někdy se rodič může domnívat, že už je čas nechat nyní pohyb v digitálním světě čistě na dítěti. Druhý extrém je přepnout do kontrolního módu bez náznaku volnosti.
Dospívající by měli mít stanovená pravidla týkající se technologií.
Dospívající mozek pořád dozrává a je pro něj velice náročné některým lákadlům technologií odolat, protože prefrontální část mozku, která zodpovídá za plánování nebo zastavení některých aktivit – třeba odložení telefonu nebo vypnutí hry – je zralá až kolem 25. roku života. Pro dospělý mozek je náročné vypnout hru, protože aplikace jsou vytvořené tak, abychom jim nemohli odolat.
Proč jsou online pravidla pro dospívající důležitá?
- Ochrana soukromí dospívajících a osobních údajů.
- Prevence kybergroomingu a kyberšikany.
- Nastavení zdravého užívání sociálních sítí a hraní her.
- Zajištění kvalitního spánku a prevence dopadů na duševní zdraví.
- Získání rovnováhy mezi online a offline světem.
Jak nastavit teenagerům pravidla, aby si na všechno nestěžovali?
Kdo má doma teenagera, zřejmě tuší, že některé rozhovory mohou být minové pole. Možná, když si teď představíte, jak svému puberťákovi říkáte: „Pojďme se společně pobavit o tvém telefonu a o tom, jaká pravidla by jeho používání mělo mít…“ Tak rovnou vidíte oči v sloup a znuděný povzdech v tom lepším případě. V tom horším přechází do okamžité opozice a celý váš návrh posílá ke dnu.
Bohužel neexistuje kouzelný návod, jak to udělat bezbolestně. Je přirozené, že se vašim dětem některá pravidla nemusí líbit, a že vám nebudou děkovat za to, že na hry budou mít vymezený čas. Stejně tak nebudou nadšení, že se vám nezamlouvá, když telefon používají u společného jídla.
Teenageři mají zcela přirozenou potřebu se vymezit a budovat si tak vlastní identitu. Nepřechází do opozice úmyslně. Nachází se ve vývojové fázi, v níž ještě nejsou dospělí, ale už nejsou ani dětmi, a hledají, kam vlastně patří. Jejich mozek touží po svobodě a nezávislosti, proto každý rodičovský „diktát“ vnímají jako omezení a nesouhlasí jen proto, že nechtějí, aby o věcech rozhodoval někdo jiný.
Možná už tušíte, že klíčem k úspěchu není striktní kontrola a rozhodování za dítě, ale zapojení teenagera do procesu a společná dohoda.
Jaká nastavit digitální pravidla, která budou fungovat?
1. Otevřená komunikace
Nechte dospívajícího vyjádřit názor. Zkuste přeskočit příkazy ve stylu: „Hrát hry na mobilu budeš jen hodinu denně.“ nebo „Po 20. hodině už žádný mobil.“
Místo toho se zkuste zaměřit na to, co si o daném tématu myslí: „Jak si myslíš, že by šlo zdravě nastavit, aby byla rovnováha mezi mobilem a ostatními tvými zájmy?“ nebo „Jak se cítíš, když jsi dlouho do noci na telefonu?“
Ptejte se, co si myslí, jak se cítí, co s ním dělá, když do noci brouzdá na telefonu, jak se potom cítí ráno. Zkuste neobviňovat, nenachytávat. Jen se ptejte a naslouchejte. Moct vyjádřit svůj názor a cítit, že na jeho názoru záleží, je pro dospívající obzvlášť důležité.
Nezapomínejte s dospívajícím otevřeně mluvit o rizicích, které online svět přináší, i když máte dojem, že dítě je ve světě technologií mnohem zběhlejší než vy. Klidně si nechte vysvětlit, jak aplikace fungují a zkuste se zmínit o informacích, které s ním chcete sdílet vy.
2. Vysvětlení
Ne vždy se nám to podaří, ale zkuste se vyhnout staré dobré frázi: „Protože jsem to řekl/a.“ Místo toho vysvětlete, proč nějaké z pravidel požadujete. „Protože chci, abys měl dost spánku, protože….“
Zkuste vysvětlit váš úhel pohledu a vést diskusi nad tím, proč je to pro vás důležité. Častěji můžete zavádět i rozhovor nad zdravotními dopady nezdravého užívání technologií.
3. Dohoda
Pokud se na pravidlech společně domluvíte a umožníte dospívajícímu spolurozhodovat, tak bude mít větší motivaci je dodržovat. Naším cílem není teenagera trestat, ale projevit mu důvěru.
4. Jasná pravidla
Pravidla vymýšlejte společně. Někdy jsou pravidla, které si naši potomci navrhnou, víc přísná, než byste je stanovili vy. Pokud dospívající smluvená pravidla poruší, zkuste společně vymyslet, co s tím udělat a nechat jej navrhnout možná řešení.
Volte jednoduchá pravidla a stanovte jich jen pár, ať v tom není zbytečný zmatek.
📍 Jeden večer v týdnu máme všichni společně bez obrazovek.
📍Pokud jsou hotové domácí úkoly a další povinnosti, tak je telefon na zábavu na dvě hodiny denně.
📍Žádosti od cizích lidí na sociálních sítích nepřijímám.
📍Na internetu nesdílím osobní informace ani místa, kde se právě pohybuji.
📍U jídla nebo při trávení času s rodinou zůstává telefon odložený.
5. Jděte příkladem
Když se domluvíte, že se nebudou technologie používat u jídla nebo na návštěvách, a potom sami většinu času kontrolujete telefon, tak dospívající nemusí domluvené pravidlo vnímat jako důležité, když ho porušuje sám rodič.
6. Podpořte teenagera offline
Pokud si stěžuje, že mu omezujete jeho kontakt s vrstevníky, zkuste mu navrhnout společné aktivity s kamarády ve fyzickém světě – sport, výlet, pizza, nový kroužek.
Ale Honzova máma mu do toho nekecá
Všichni ostatní můžou, jenom já ne. Možná jste tuto větu už slyšeli a třeba jste se u ní cítili jako nejhorší rodiče na světě, přestože se snažíte jednat s nejlepšími úmysly. Zkuste se nejdřív nadechnout, vydechnout a zaměřit na to, že se dospívající opravdu může cítit nespravedlivě. „Vidím, že se ti to zdá nefér. Asi to tak nemají všichni.“ Zkuste s ním jen chvíli být v té nespravedlnosti, kterou s největší pravděpodobní zažívá.
Nebojte se ptát, jak to mají jeho kamarádi, co mají jinak, jak si to přál mít dospívající a navažte svými důvody, proč jsou pro vás limity důležité. A tím se vracíte zpátky k otevřené komunikaci, vysvětlení si a zapojení dospívajícího do spolurozhodování. Můžete využít i reálné příklady kyberšikany nebo kybergroomingu.
Proč má váš teenager teď větší potřebu být na telefonu víc času? Děje se mu něco, když to tak dřív nebylo? Poznal někoho, s kým si chce psát? Je nějaké téma, které chce víc prozkoumat a můžu mu to lépe umožnit?
Možná, že má logické důvody a možná, že je na čase pravidla trochu změnit. To si s dětmi řekněte na rovinu, že je možné pravidla měnit, pokud je k tomu dobrý důvod. Takovou otevřenost jistě ocení.
Vždycky nebudete dělat populární rozhodnutí, a ne vždy se budou vašemu dítěti líbit. I proto je důležité, aby dospívající znal vaše důvody. Zároveň jako rodiče můžete podpořit váš vztah tím, že se budete zajímat o to, co zajímá v online světě vaše dítě. Protože, abyste společně mohli pravidla zavádět, musíte nejdřív porozumět světu vašeho dospívajícího.
Mgr. Kamila Ryšánková
Kamila je dětská psycholožka. Věnuje se terapii hrou, stojí za projektem porozumet.cz, jehož cílem je ukázat rodičům jednotlivé vývojové fáze, co patří do běžného vývoje a jak v různých fází s dětmi pracovat. Ve svých kurzech a na Instagramu se snaží pomoci rodičům zorientovat se v obrovském záplavě informací a vychovávat děti s pochopením a laskavostí i k sobě samým.
Článek je součástí projektu Safer Kids Online
Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.
