Měl by Ježíšek přinést telefon nebo je ještě brzy?

Vánoce bývají tradičně příležitost pořídit dětem to, po čem už dlouho touží. Stále častěji pořizují rodiče první technologické hračky i malým dětem. Pojďme se spolu s @detskou_psycholozkou Kamilou Ryšánkovou podívat na to, kdy je vhodné první chytré zařízení pořídit, jak je vybrat a jak se poprat s příliš vysokým očekáváním.

V kolika letech pořídit dětem první telefon?

V Česku tradičně dostávají děti první vlastní telefon na prvním stupni základní školy. Z praktických důvodů – děti se do školy a na kroužky cestují samy a rodiče chtějí mít věci pod kontrolou.

V první řadě nejde jen o konkrétní věk dítěte, kdy první mobil koupit, ale je to mnohem více o zralosti konkrétního dítěte k používání chytrého telefonu a o tom, zda je dítě připraveno pro pohyb na internetu.

„Názory na pořízení prvního mobilu se dost různí. Vždy záleží, proč má dítě telefon dostat. Pro klid rodičů, aby měli o dítěti přehled, se často telefon pořizuje hned při nástupu do první třídy základní školy. V takovém případě se spíše doporučuje nekupovat chytrý telefon, ale koupit telefon, který nemá přístup k internetu, foťáku a kameře. Jsou ale i rodiče, kteří se mezi sebou ve školní třídě domlouvají, kdy dětem telefony pořídí, aby došlo ke smazání sociálního tlaku mezi dětmi navzájem,“ říká Kamila Ryšánková.

Například přední irská kyberpsycholožka Mary Aiken a autorka knihy Nebezpečný efekt doporučuje pořízení přenosných elektronických zařízení od přibližně 13 až 14 let. Jedním z hlavních důvodů je ochrana dětí před útočníky na internetu a kyberšikanou. Dalším důvodem je fakt, že dítě v 6 letech, kdy nastupuje na základní školu, je ve tzv. fázi předoperačního myšlení, a ještě sem stále zasahuje myšlení magické. V praxi to znamená, že nedovede přesně odlišit fikci, třeba na sociální síti, od skutečnosti. Teprve postupně mezi 7. až 12. rokem přechází do stádia konkrétních operací, kdy začíná při řešení problémů postupovat logicky a začíná více odlišovat fantazii od reality.

Důležitější otázka, než kdy mají děti dostat první vlastní smartphone, je otázka za jakých podmínek.

Velmi důležité je také sociální hledisko. Ať se nám to líbí nebo ne, jiné děti vlastní telefony mají. Jde tady o otázku určité prestiže, což je pro děti velmi důležité. Možná učíte děti skromnosti, ale je nutné také uvážit vývojovou potřebu dětí zapadnout do kolektivu.

Správně by otázka neměla znít kdy, ale na co potřebují vaše děti první telefon. Pokud vy jako rodiče jen chcete mít přehled, kde se děti nachází, možná by pro začátek stačily hodinky s GPS nebo tlačítkový telefon bez připojení k internetu, pokud potřebujete být na příjmu.

Pokud dítě telefon chce, protože „je poslední ve třídě, které ho nemá“, zapátrejte. Možná zatím telefony mají jen 3 největší frajeři. Rozzlobilo by vás to? Může za tím být sociální tlak (ti tři, co telefon mají, jsou jeho kamarádi a on za nimi zaostává). U některých dětí může jít o zveličení, kdy se dítě snaží zapůsobit na rodiče v rámci zahlcení emocí (jak jsme uvedli výše, menší děti mají problém odlišit realitu od fantazie). V každém případě máte možnost o skutečné motivaci diskutovat a najít optimální kompromis.

Pokud skutečně většina dětí v kolektivu už telefony má, zajímejte se o to jaké a jak je používají.

Možná jen dítě vidí telefon u vás a chce jej také, aby si připadalo dospělejší. Pro rodiče je ale telefon organizační nástroj, často určený i k práci, což děti nepotřebují. Pro ně je telefon nástroj spíše k udržení sociálních kontaktů a zábavě.

V neposlední řadě je na místě zeptat se: je moje dítě již připraveno na takovou zodpovědnost? Chytrý telefon není levná věc. Dokáže dítě zacházet s drahými věcmi a chápe jejich hodnotu? Je dítě připraveno vstoupit do „světa internetu“ a přijmout zodpovědnost, která se s tím pojí? Jsme my jako rodiče připraveni mluvit s dítětem o rizicích internetu? To všechno jsou velmi složité otázky, na které ale univerzální odpověď neexistuje.

Jak vybrat dítěti první telefon?

Pokud jste se rozhodli, že už je načase, čeká vás náročné vybírání z nepřeberného množství modelů. Doporučili bychom si nejdříve ujasnit, jak chce dítě telefon používat.

Chce rozvíjet svůj umělecký talent? Pak asi bude důležitý výkonný foťák. Chce hrát hry? Pak vás bude patrně zajímat kvalitní displej a výkon telefonu. Jde jen o komunikátor? Pak bude stačit nějaké levnější zařízení. Jde o to předvést se? Pak asi bude toužit po novém modelu, který zrovna sjel z výrobní linky.

Vše se bude odvíjet od vašeho rozpočtu na takový dárek, což bude jistě souviset s tím, jak drahé zařízení chcete dětem dát do ruky.

Z bezpečnostního hlediska je výběr snadný: vybírejte telefon renomovaných značek s co nejaktuálnější verzí operačního systému. Značky jako Samsung, Nokia, iPhone a mnoho dalších si nemohou dovolit nakládat s daty svých uživatelů lehkomyslně (a že těch dat v telefonech je). Je velmi důležité dbát na to, aby v telefonu byla aktuální verze operačního systému. Aktualizace totiž obsahují velmi důležité opravy bezpečnostních chyb.

Naopak se úplně vyhněte objednávání levných telefonů z obchodů jako je AliExpress. Cenovka je lákavá, ale nikdo vám nezaručí, jaké standardy takový telefon dodržuje a na něm vůbec budou fungovat evropské aplikace (problém s kompatibilitou je u takových zařízení častý). Stejně tak bychom nedoporučili dětem pořizovat telefony z druhé ruky, maximálně po někom z blízké rodiny. V takovém případě ale vždy telefon nastavte do továrního nastavení a po prvním spuštění nechte zkontrolovat bezpečnostní aplikací.

Jak naučit dítě s telefonem pracovat?

Častou obavou rodičů je, že děti budou trávit všechen volný čas přilepení u telefonů. Překvapivě, je to spíše mýtus, respektive záleží na tom, jak trávíte volný čas vy. Podle dat  si 71 % rodičů dětí do 12 let dělá alespoň částečně starosti, zda jejich potomek netráví s telefonem moc času. Jen 39 % si je jistých, že ví, kolik času by děti u obrazovek trávit měly.

„Správnou otázkou není kolik času, ale jak dítě čas na mobilním telefonu tráví a hlavně, jak čas tráví mimo něj. U dětí nad 6 let se doporučuje budovat hlavně zdravé návyky, které se týkají celkového času u obrazovek – a to nejen mobilního telefonu, ale i televize, tabletu, notebooku nebo počítače, dohlížení na kvalitní spánek 8 až 12 hodin a aktivní pohyb alespoň 1 hodinu každý den,“ vysvětluje Kamila Ryšánková.

Je na místě domluvit se s dětmi na instalování aplikace pro limit času u obrazovky a společně plánovat, jak trávit volný čas. Některým rodinám funguje mít volný čas rozvržený graficky, aby děti například v nástěnném kalendáři viděly, co mají ten den ještě dělat.

Skvělý trik, jak učit malé děti technologie využívat, je popisovat, jak je sami používáte. Například „zkontroluji si počasí, ať víme, jestli bude sněžit“, „potřebuji teď vyřídit pracovní e-mail a pak spolu zavoláme babičce“ a tak podobně. Díky tomu děti budou chápat telefon ve vašich rukách jako praktický nástroj a nikoli jako hračku.

Děti se učí nápodobou, a to i při práci s technologiemi. My, dospělí, jim musíme ukázat, že my ovládáme technologie, nikoliv ony nás.

Je důležité už od prvního kontaktu dětí s technologiemi nastavovat pravidla, jak se používají. Taková pravidla ale musí dodržovat celá rodina. Praktický tip na takovouto „smlouvu“  najdete v knize Hry, sítě, porno. Smlouvu o používání prvního telefonu si můžete zdarma stáhnout na webu vydavatele v boxu „Prolistujte si“. Tato smlouva je vhodná jen, pokud jste doma o technologiích mluvili. Pro „začátečníky“ bude takzvaně „na sílu“ – jako vytržená z kontextu nebude mít u většiny dětí úspěch. Může vás ale alespoň inspirovat.

„Nejlepší je, pokud si podobnou smlouvu vytvoří rodiče s dítětem společně. Ne, že před dítě předloží seznam pravidel, které společně projdou a dítě to jen podepíše,“ radí Kamila Ryšánková. „Určitě by tam mělo být i zahrnuto, co se stane, pokud dítě pravidla nedodrží a taky, co s tím dítě potom může udělat. K jednotlivým pravidlům by se měl taky rodič s dítětem vracet průběžně a klidně je měnit a aktualizovat, pokud někomu z rodiny nevyhovují. Určitě myslete na to, že nejde o jeden rozhovor nebo jeden podpis smlouvy.  S dětmi bychom také měli pravidelně mluvit o jejich digitální stopě na internetu, posílání intimních fotek, dopadech činů ve virtuálním světě na ten reálný.“

Na místě je, se jednoznačně zamyslet nad tím, jakým způsobem u nás v rodině mobilní telefon využíváme. Rozdíl bude, pokud používáme k sociálním sítím a zábavě, nebo zda se dítě pohybuje v rodině, kde je telefon bereme jako pracovní nástroj, nebo je dítě v rodině, kde se technologie příliš nevyužívají a maximálně se s telefonem zavolá známým.

Dobré je od začátku užívání technologií ohraničit, a od už od batolecího věku, kdy jen půjčujete svůj telefon. To v praxi znamená nastavit doma oblasti, kde telefon vůbec nepoužíváme – u jídla, při společném trávení času (třeba stolní hry, sport, výlety a podobně) nebo v posteli.

Ještě před tím, než bude dítě mít vlastní telefon, a používá zařízení rodičů, je dobré, aby zařízení bylo na viditelném místě, kam rodič může kdykoli „nakouknout“, co dítě dělá. O tom, že vy jako rodič máte do zařízení přístup, musí dítě vědět.

U rodičů se často objevují obavy, co když dítě drahý telefon rozbije nebo ztratí? To, zda je dítě na telefon připraveno, jde vyzkoušet i tak, že mu pořídíme starší model, který splňuje funkce, které dítě potřebuje. Pokud dítě telefon chce ho jako známku společenského statusu mezi spolužáky, může si na telefon přispět z vlastních peněz a tím se může na jeho koupi podílet. Stejně tak je vhodné se domluvit, když dítě telefon ztratí nebo rozbije, co bude potom: Bude telefon nahrazený novým? Kdo ho zaplatí?

Před samotným pořízením telefonu bychom se měli s dítětem domluvit, jaké aplikace se do telefonu nainstalují, a že do nich budou mít rodiče přístup, případně budou znát hesla. Hesla dětí můžete spravovat ve správcích hesel a dbát tak na kvalitu hesel. Hned v začátcích je taky dobré domluvit si konkrétní čas, který dítě na telefonu každý den stráví. Můžete se domluvit, že například v 18:00 dítě telefon odevzdá rodičům a ráno si ho vezmou před odchodem do školy.

Dítěti je dobré být po ruce, pokud si s něčím neví rady a neodbýt ho. Zajímejte se o to, co na mobilu dělá, co ho baví a zajímá. Položit můžeme třeba otázku: „Je něco, co ses dnes na telefonu (internetu) naučil?“ Nebo i naopak: „Je něco, co se ti dnes na telefonu nelíbilo nebo co tě rozhodilo? Je něco, co ti bylo nepříjemné?“

O telefonu a fungování s ním je nutné s dítětem mluvit pravidelně. K rozhovorům se vracet, hledat společně k čemu je zařízení dobré a naopak, kde může škodit a co se dítěti na telefonu nelíbí.

Mezi žádoucí dovednosti naopak patří telefonování. I vaše malé dítě se může dostat do situace, kdy bude potřebovat zavolat pomoc, typicky záchranku. Můžete do dětského telefonu také nainstalovat aplikaci Záchranka pro krizové případy.

A co když to Ježíšek poplete?

V úvodu jsme se vás ptali, proč vaše dítě telefon potřebuje. Jde-li o prestiž v kolektivu, asi touží po nejnovějším iPhonu – jenže jeho cena je astronomická. A proti jiným telefonům toho navíc neumí tolik, nebo tak to alespoň hodně nás dospělých vnímá. Problém nastává, pokud každý očekáváte něco jiného. To pak může slavnostní večer pěkně pokazit.

„Podobné situace, kdy děti touží po něčem, co nemohou mít, znají asi všichni rodiče. Prakticky vždy okolo Vánoc se s podobnými problémy setkávám i ve své praxi. Je velmi důležité s dětmi už předem mluvit o tom, co je a není možné očekávat. Celá rodina tak bude vědět, na čem je,“ vysvětluje Kamila Ryšánková.

Pokud si děti vyberou něco, co je příliš drahé, mluvte o tom, a to bez ohledu na věk. Je možné, že kvůli nynější situaci s navyšováním cen si prostě některé věci či hračky nemůžete dovolit. Trpělivě dětem vysvětlujte, že je to či ono drahé, a jako rodina na to nyní nemáte. Děti samozřejmě můžou být i tak zklamané, obzvláště ty menší, které se zacházení s penězi teprve učí. Je ale velmi důležité neslibovat nemožné a vytvářet tak nereálná očekávání.