Pro rodiče bývá technologický svět složitý a méně známý. V posledních letech se naštěstí čím dál víc mluví o rizicích v kyberprostoru. Problémy, na které děti narážejí, mapuje výzkumný projekt Evropské unie EU Kids Online (podrobná data najdete zde).
Jen v roce 2020 se například pětina dětí v Česku setkala na svém zařízení s nějakým škodlivým kódem, čtvrtina se setkala online s kyberšikanou a desetina zažila, že někdo jiný zneužil jejich heslo.
Malware, nepřesně také počítačový vir, je nejběžnější hrozbou na internetu.
Pojem malware označuje obecně všechny škodlivé programy, které se do zařízení dostanou bez vědomí oběti. Různý malware má různé funkce, například ransomware, spyware, adware a další. Nejčastěji má za cíl oběť okrást nebo z ní vylákat osobní údaje. Útočníci zpravidla využívají metody sociálního inženýrství, aby si získali důvěru uživatele.
S malwarem se děti mohou setkat kdekoli na internetu. Může na něj odkazovat podvodná reklama nějakém banneru, může mít formu odkazu v chatu nebo i SMS zprávě, mohou si jej stáhnout přes příspěvek na sociální síti nebo si jej stáhnou spolu s nelegální kopií filmu, může jim přijít v příloze e-mailu.
Nevyhýbá se ani mobilním telefonům a tabletům. Naopak útočníci cíleně vyvíjejí škodlivý kód pro telefony, protože jejich zabezpečení často lidé podceňují. Před těmito rizika děti spolehlivě ochrání bezpečností program, klíčová je také vlastní obezřetnost.
Jak chránit dítě v online prostředí?
- Nainstalujte do všech zařízení bezpečnostní program, který dokáže malware identifikovat.
- Operační systém, programy a aplikace aktualizujte bez odkladu, kdykoli o to daný program požádá. Aktualizace obsahují i opravy bezpečnostních chyb.
- Naučte děti přemýšlet dříve než kliknou. Je-li zpráva příliš děsivá, nebo naopak až moc skvělá, jde patrně o podvod, který vás má přimět stáhnout si malware.
- Nové programy, filmy a další data stahujte jen z oficiálního zdroje tvůrce. Krom toho, že nelegální kopie z torrentů jsou krádež, vyhnete se tak i nechtěnému stažení škodlivého kódu.
- Aplikace do telefonu stahujte jen z oficiálního obchodu Google Play nebo App Store.
Rizika sociálních sítí: Děti se setkávají s propagací anorexie i sexem
Další vážné riziko představují jiní uživatelé a především stránky a obsah, který mohou děti na internetu najít. Mluvíme o sociálních rizicích. Bohužel tady musejí děti do značné míry chránit sebe samy.
Třetina dětí se setkala online s něčím, co je rozrušilo, v roce 2014 zažilo něco takového „pouze“ 17 % dětí. Dívky byly v tomto ohledu citlivější (38 %) než chlapci (30 %). Čím jsou děti starší, tím také roste počet negativních zážitků online. Situace se spíše zhoršuje:
- 25 % dětí uvedlo, že se na internetu setkalo s webovými stránkami, na nichž lidé zveřejňují nenávistné vzkazy útočící na určité skupiny nebo jednotlivce (v roce 2014 totéž tvrdilo jen 20 % dětí).
- 34 % dostalo zprávu se sexuálním obsahem (včetně dětí pod 14 let); v roce 2014 to bylo pouhých 12 %.
- 44 % dětí četlo stránky, propagující poruchy příjmu potravy a extrémní štíhlost; v roce 2014 jich bylo pouze 13 %
Mezi největší obavy rodičů patří to, s kým děti komunikují. Jde především o kontakty, které děti naváží na internetu nebo sociálních sítích, aniž by druhou osobu viděly předtím osobně. Takovéto online přátelství navázalo 44 % českých dětí, 20 % se s takovou osobou následně i setkalo.
Jde o statistická data, takže neznáme detaily setkání; v řadě případů nepochybně šlo jen o jiné děti se stejnými zájmy, spoluhráče z online hry nebo žáky ze stejné školy. Bohužel se lze setkat i s falešnými profily predátorů, kteří se jen vydávají za děti. Ostatně stejné podvodné profily cílí i na dospělé.
Varujte děti před tím, aby se svými virtuálními přáteli, nesdílely osobní informace, jako to, kde bydlí, kam chodí do školy, ale také fotky. Zejména pak nedoporučujeme sdílet intimní fotografie. Takovému sdílení se říká sexting, zkušenost s ním má každé 7. dítě. Bohužel se velmi snadno může stát, že druhá strana takovéto snímky zneužije.
Nebezpečného obsahu je plný internet
Problém představuje také obsah, na který děti ve virtuálním prostředí mohou narazit – ať už jej aktivně hledají, sdílí jej jejich přátelé nebo a něj narazí nedopatřením, když hledají něco docela jiného. Příkladem může být pornografie, násilný obsah, ale třeba také nenávistné komentáře.
Jde obvykle o věci, které děti rozhodí, a neumí si sním poradit. Nějaký takový negativní zážitek má z digitálního prostředí 34 % dětí. Téměř polovina ale problém odignorovala a čtvrtina v průzkumu uvedla, že s nikým o problému nemluvila.
Děti tráví online hodně času a proto musíme být připravení. Všechna rizika totiž zastavit nedokážeme. Můžeme ale s dětmi mluvit o tom, co denně na internetu vídají, co je baví a také jak se online prostoru chovat bezpečně.
Povídejme si s dětmi
o technologiích...
... protože, kde panuje důvěra, tam je i online bezpečno. Stáhněte si ZDARMA konverzační karty, které vám pomohou otevřít složitá témata.
CHCI KARTIČKY
Jak chránit děti na internetu? Mluvte o online rizicích
Podle dat 56 % českých rodičů s dětmi o tom, co vidí online, nikdy nemluví, což je vysoko nad evropským průměrem. Bohužel se pak jen málo dětí poradí s rodiči, pokud nějaký problém řeší. Nejčastěji hledají radu u svých vrstevníků. Přitom jen desetina dětí přiznala, že rady rodičů ignoruje. Nevíte, kde začít? Vytáhněte eso z rukávu a pomozte si konverzačními kartičkami.
Podle doporučení odborníků je významným ochranným faktorem rodina. Restriktivní opatření – jako je omezení času u monitoru nebo softwarový „zákaz“ určité obsahu – fungují jen v omezené míře. Z hlediska bezpečnosti dětí je efektivnější s nimi otevřeně mluvit.
Přesto mají takzvané rodičovské aplikace v ochraně dětí své místo. Skvělé jsou také k tomu, abyste nastavili limit, kolik hodně denně děti mohou být online a předcházeli tak digitálním závislostem.
Mají smysl hlavně u mladších dětí, fungují totiž zpravidla do 13 let. Dnes umožňují operační systémy nastavit dětský profil, po přihlášení k němu dítě nemůže například vyhledávat explicitní obsah.
Edukujte děti, čemu se vyhýbat
U starších dětí je důležitá sebekontrola, což znamená, že na svých profilech na sociálních sítích a dalších online službách nesdílejí žádné citlivé informace.
V tomto ohledu je klíčové dětem vysvětlit, jaké informace by o sobě sdělovat neměly a proč. Detaily se dozvíte například v článku o sharentingu. Děti by také neměly sdílet a zveřejňovat žádný intimní obsah, i kdyby to mělo být jen z hecu nebo domnělá legrace mezi blízkými kamarády.
Velmi dobré je také aktivně se vyhýbat rizikovým službám, aplikacím a platformám nebo je alespoň používat s dohledem dospělých, dokud dítě nedokáže samo rizika rozpoznat. Nemluvíme nutně o sociálních sítích, ale také o stahování z nelegitimních zdrojů.
Často se stačí domluvit na tom, že se děti budou vyhýbat pouze konkrétním činnostem – například nepřijímání žádostí o přátelství od neznámých uživatelů nebo ignorování jejich pokusů o komunikaci, nebudou klikat na spamové zprávy a podobně.