Kamarádství jako z hororu: Taktiky groomingu

Pro děti je internet místem, kde se baví, hrají hry, vzdělávají se a poznávají nové kamarády. Bohužel ne všichni, které online potkají, mají čisté úmysly. Detailně pro vás popíšeme proces groomingu a také to, jak nevhodné chování jiných uživatelů poznat od obyčejného a neobratného flirtu.

Podle dat nadace Internet Watch Foundation pandemie problém spíše zhoršila. V roce 2021 nadace potvrdila 252 000 URL adres, které obsahovaly videa nebo snímky sexuálně zneužívaných dětí, o rok dříve jich bylo „jen“ 153 000.

Často si groomer dítě zpracuje do té míry, že mu pošle intimní snímky dobrovolně. V takových případech mluvíme o konsensuálním sextingu. Svoji intimní fotku nebo video poslalo někdy 14 % mladistvých, pětina z nich má zkušenosti se zneužitím zaslaných materiálů.

Své intimní fotky poslala čtvrtina českých dětí někomu, koho zná jen z internetu.

Jak vysvětli dětem, že se nemají bavit s cizími lidmi? Pomoci může i video a rady pejska PUGa.

Jak probíhá grooming?

1. Vyhledání oběti

Internetoví predátoři často zneužívají sociální sítě, aby o svých obětech získali různé informace, například věk, zájmy nebo školu, kterou oběť navštěvuje. Na internetu mohou predátoři využívat svůj věk jako nástroj k vytvoření dominance, nebo mohou zvolit jinou taktiku a pokusit se splynout s dětmi tím, že si vytvoří falešný účet a budou se vydávat za dítě.

Také děti by měly chránit své soukromí aktivně a veřejně o sobě sdílet co nejméně informací.

Predátoři se často zaměřují na mladé dívky, ale obětí se mohou stát i chlapci. Útočník často přebírá úlohu „učitele“ či průvodce, díky čemuž se dítě cítí uznávané, atraktivní nebo oceňované.

2. Zrcadlení a komplimenty

Když má predátor dostatek informací, oběť osloví. Konverzace se obvykle řídí jedním ze dvou vzorců:

Někdy okamžitě začnou komunikovat na erotická témata a žádají od dítěte sexuální služby (například zaslání fotografie bez spodního prádla). Pokud dítě na takové pokusy nereaguje, jednoduše přejdou na jinou oběť.

Druhý typ se považuje za nebezpečnější. Jejich cílem je totiž navázat trvalý vztah. V prvních fázích komunikace jsou laskaví a pozorní, aby si získali důvěru oběti. Typickým znakem je až extrémní zájem a pochvaly. Groomer v takových případech souhlasí se vším, co dítě řekne, tváří se, že sdílí všechny zájmy nebo dokonce životní zkušenosti.

Tato zdánlivá laskavost, může zahrnovat celou řadu manipulačních technik. Predátoři často používají tzv. zrcadlení. V praxi tedy mluví o nevinných tématech, diskutují o dětských trendech, snaží se působit naivně a podobně. V podstatě se mění na dětské charaktery. Díky tomu se zdají být neškodní a důvěryhodní.

Predátoři používají přátelské chování k upevnění své pozice. Často se zajímají o trápení a obavy obětí. A když je dítě citově zranitelné, chovají se jako zodpovědní dospělí, naslouchají jeho obavám a uklidňují ho. Groomeři doufají, že si takto vytvoří pouto, ve kterém budou dominovat, a tak mohou oběť snadno dotlačit do nevhodných aktivit.

3. Izolace dětí

Hned na začátku se predátoři často ptají obětí na rodinné vztahy a zvyky rodiny. Děti se tak setkají pokaždé s dotazy jako „jsi sám/sama?“, „ Jsou vaši už doma?“ a podobně.

Predátoři mají tendenci vybírat si děti, jejichž rodiče nejsou příliš angažovaní v životě dítěte nebo kteří se s dětmi odcizili. Nepřítomnost rodiče (ať už fyzická či emocionální), činí oběť zranitelnější a snižuje možnost, že násilníka přistihnete.

Děti se pokoušejí dál izolovat degradováním rodičům nebo snižováním hodnoty ostatních kamarádů. Typické jsou fráze jako „oni by ti nerozuměli, ale já tě chápu“.

4. Gradace požadavků

Po navázání vztahu groomer obyčejně žádá oběť o zaslání nějakého důkazu náklonosti, jako jsou fotografie nebo videa. Na oplátku může predátor nabízet osobní fotografie, aby děti přesvědčil, že na vzájemném sdílení sexuálního obsahu není nic špatného. Pokud se groomer od začátku vydává za mladšího, je možné, že takové fotky ukradne z internetu.

Než si predátoři explicitně vyžádají erotický materiál, často se snaží svou oběť „znecitlivět“ tím, že do rozhovoru vnesou sexualitu, ptají se například na předchozí sexuální zkušenosti dítěte a posílají sexuálně orientované vtipy nebo dokonce pornografický obsah.

Predátor může online vztah přenést i do fyzického prostoru a požádat dítě o osobní setkání. Pokud se někdo chce s vaším dítětem setkat o samotě, měli byste to vždy považovat za varovné znamení.

Pokud dítě odmítne, může se predátor pokusit získat osobní údaje oběti, například adresu bydliště či školy. Predátoři často kontrolují účty dětí na sociálních sítích a poté sledují jejich přátele a rodinu, aby získali potřebné údaje. Mohou také dítě nenápadně přimět ke sdílení těchto informací. Mohou se například ptát: „Žiju v tomhle městě. Už jsi tam někdy byl? Je ti tohle místo povědomé?“ Jakmile získají citlivé údaje, mohou je použít k „náhodnému“ obcházení míst, kde chtějí dítě naoko překvapit.

5. Výhrůžky a manipulace

Počáteční vstřícnost postupně nahrazují výhružky a manipulativními požadavky. Predátoři mohou své oběti šikanovat tím, že jim vyhrožují zveřejněním nebo zasláním soukromých fotografií rodině nebo přátelům dítěte. Mohou také tvrdit, že přijdou k dítěti domů nebo do školy a fyzicky mu ublíží.

V těchto situacích se jako zbraň běžně používá psychické vydírání. Predátor může tvrdit, že je nemocný nebo má bolesti a že mu má oběť pomoci, například poskytnutím konkrétních obrázků.

Predátor se může občas vrátit ke svému předchozímu soucitnému chování, aby oběť přesvědčil, že přátelství je upřímné, nátlak tak nemyslel a podobně. Mohou dokonce přímo popírat své zlovolné chování a zlehčovat je tvrzením, že jsou příliš daleko na to, aby byli nebezpeční, nebo že jsou také rodiči/prarodiči a nikdy by dítěti neublížili.

Predátoři také někdy manipulují s dětmi tím, že jim nabízejí dárky výměnou za konkrétní informace nebo obsah. Návrhy mohou zahrnovat peníze, technologie, oblečení, šperky nebo dokonce zakázané produkty, jako jsou drogy, cigarety nebo alkohol.

Jak zjistíte, že je dítě obětí predátora?

Zjistit, že se vaše dítě setkalo online s groomerem není vůbec jednoduché. Jak bylo řečeno, predátor se pokusí dítě od vás odcizit. Signálem, že něco není v pořádku, může být:

• Dítě je tajnůstkářské, nechce mluvit o tom, jak tráví čas.
• Přestává se s vámi bavit, jaký mělo den.
• Tráví více času o samotě.
• Má mnohem staršího přítele/přítelkyni.
• Najednou má věci a peníze, které ale nedostalo od vás a nechce říci odkud je má.
• Experimentuje s alkoholem či cigaretami.
• Zničehonic se výrazně změnil čas, která tráví online.
• Je smutné, bez nálady, ve stresu…
• Výrazně sexualizované chování (jazyk, vtipy) nebo výraznější zájem a znalosti této oblasti.
• Často začne nadšeně mluvit jen o jednom člověku, se kterým si píše a dostává od něj vzkazy.

Možná, že výše uvedené jsou u vašeho dítěte jen znakem puberty. Pokud máte obavy, že prožívá cokoli, co by mohlo představovat riziko, podpořte jej, ať se baví s kýmkoli dalším – pomoci může i Linka důvěry, učitel nebo kamarád. Možná se před vámi jen cítí trapně, má pocit viny anebo neví, jak začít.

Jak ochránit dítě před groomingem?

Klíčová je komunikace. Aniž byste démonizovali online prostor, mluvte se svými dětmi o internetu, sociálních sítích, které používají, a o lidech, které sledují nebo se kterými mluví. Stejně jako ve fyzickém světě existují online lidé, kteří prostě nejsou poctiví.

Internetu i fyzickém světě můžete mluvit s dětmi stejně – s cizími lidmi se prostě nemají bavit a už vůbec nikam chodit.

Diskutujte o nebezpečích internetu, o chování predátorů a o tom, že veškeré informace, fotografie nebo videa sdílená online mohou být použita proti nim. Se staršími rozhodně můžete shlédnout dokument V Síti (doporučili bychom spíše dětskou verzi).

Snažte se jim vysvětlit, co je to grooming, například pomocí vzdělávacích videí nebo příkladů ze života, aby vaše děti dokázaly rozpoznat predátorské chování, pokud se s ním někdy setkají. Pokud je někdo tlačí do čehokoliv, co jim není příjemné, měly by komunikaci ukončit. I kdyby šlo jen o kamaráda nebo jejich partnera.

Seberte všechnu odvahu a mluvte s dětmi o sexualitě.  Je normální, že ji chtějí v určitém věku zkoumat. Ale jistě si nepřejete, by tak činily s cizími lidmi nebo u pornografie.

Pravidelně si s dětmi povídejte a sledujte změny v jejich chování, abyste diskusi přizpůsobili jejich vlastním zkušenostem. I když to může být nepříjemné, rozhovory o citlivých tématech a poskytnutí bezpečného prostoru pro jejich prozkoumání vám mohou pomoci předcházet rizikovým situacím a rychle je řešit. Pokud máte pocit, že se vaše dítě nachází ve fázi vzdoru vůči vám jako rodiči, ujistěte se, že má někoho jiného, komu se může svěřit – sourozence nebo kamaráda