Sociální sítě jsou pro mnohé dospívající nepostradatelným zdrojem informací. Prvovoliči nebo dospívající, kteří sice ještě nemají volební právo, ale utvářejí si své politické názory, jsou na těchto sítích aktivní. A tak se na ně logicky přesouvají i politici, kteří je chtějí zaujmout svým programem.
Právě teď jsme v horké fázi kampaní před krajskými volbami (a dotýká se nás, chtě nechtě, i volba prezidenta v USA). Reklamní spot nebo politický obsah se tak snadno může dostat i k dětem. Co byste měli vědět o vlivu politického marketingu na děti?
Zeptali jsme se dětské psycholožky, Kamily Ryšánkové, zda se dnešní teenageři ještě zajímají o politiku: „U dospívajících je to individuální podle jejich oblasti zájmu, například jsou dospívající, kteří se zajímají o ekologii nebo ochranu zvířat a podle toho sledují i politické kroky. Kde se ale z mé zkušenosti s politikou nejčastěji dospívající setkávají, jsou sociální sítě. Sledují zde influencery, kteří se o oblast politiky zajímají nebo jsou alespoň s blížícími se volbami vystaveni politickým názorům oblíbených influencerů.“
Sociální sítě formují názory dětí na svět
Na Instagramu existují různé formy politické reklamy, jako jsou sponzorované příspěvky, influencer marketing a virální kampaně. To často komplikuje identifikaci, kdy jde o placenou propagaci a kdy o běžnou aktualizaci profilu.
Placené kampaně využívají i extremisté, často se můžete setkat i s dezinformacemi. Bez ohledu na to, jaké máte vy osobně politické preference to může představovat problém. To, co vidíme na sociálních sítích, totiž formuje náš názor na svět a to v dobrém i špatném slova smyslu.
„Na sociálních sítích jsme každý den vystaveni velkému množství informací, které nám vybírá algoritmus. Tím na sítích velmi snadno dochází k tzv. filtrační bublině. Tedy jsme obklopení informacemi, které jsou v souladu s našimi přesvědčeními, což může vytvářet omezený náhled na dané téma. To doplňuje i propojení se na sítích s lidmi s podobnými názory,“ objasňuje Kamila Ryšánková.
„Pokud jsme vystavení názorům influencerů, tak snadněji přejímáme jejich názory, protože máme dojem, že je známe. Což je podtrženo tím, že se pohybujeme v jejich komunitě. Taky je nejčastěji sledujeme, protože jsou nám sympatičtí a působí reálně nebo se jim chceme vyrovnat a dosáhnout podobného úspěchu, proto některé názory můžeme od nich přejímat více nekriticky.“
Mladiství se mohou setkávat také i s dezinformacemi a fakenews, jejichž cílem je získat si naši pozornost a ovlivnit nás.
Lhát se nemá, ale….
Společnost Meta (která vlastní sítě Facebook a Instagram) už loni zpřísnila cílení reklamy na teenagery. Cílit lze jen na věk a lokalitu, už ne podle zájmů nebo pohlaví. Snaží se také bojovat s dezinformacemi, ale zde je situace velmi složitá.
Za prvé nepravdivé informace se šíří velmi rychle a je těžké zasáhnout včas a za druhé ne vždy je pro algoritmy snadné rozeznat lži. Instagram někdy upouští od takového ověřování faktů, zejména pokud jde o prohlášení politiků, aby nedošlo k narušení práva na svobodu projevu.
Do předvolebních bojů stále častěji promlouvají AI technologie. Už nyní se lze setkat se zmanipulovanými obrázky a je jen otázka času, kdy dojde na deepfake, tedy videa. Ta už jsou ale k nerozeznání od skutečnosti. Typickou ukázkou mohou být kontroverzní plakáty hnutí SPD, které vytvořila AI. Prozatím nemáme legislativu, který by to zakázala nebo regulovala.
„Většina dospívajících, kteří se pohybují na sociálních sítích, tak nějaké povědomí o dezinformacích nebo deepfake mají. Nejčastěji si vybaví různý zábavný obsah, ve kterém jsou parodovány známé osobnosti. Schopnost dětí kriticky přemýšlet nad deepfakes nebo nad dezinformacemi začíná až po desátém roce života a postupně se rozvíjí. Klíčové je vést děti k digitální gramotnosti, aby tyto manipulace dokázaly rozpoznat. I pro dospělé je někdy velmi náročné odhalit, zda jde o pravdivé informace,“ dodává Ryšánková.
Nenechte se opít obrázkem
Problém je také vizuální stránka sociálních sítí. Obrázky se pamatují lépe než texty a obsah obrázku vždy zastíní sdělení textu, i když se obsahově liší. Obrázky přidávají do zpráv emoce, typicky vyvolávají strach nebo vzbuzují sympatie.
Odborníci hovoří o vizuálním rámování. Jde o to, že vizuálním materiálem dodávají zprávě nějaký kontext. Někdy může být i částečně podvědomý. O rámování hovoří také nobelista Daniel Kahneman v knize Myšlení rychlé a pomalé (kapitola 38). Podle něj náš mozek často vyhodnocuje informace neracionálně, jen na základě pocitů. Prostě si na věc uděláme názor, aniž bychom přemýšleli.
Šetří to energii a v dobách primitivních předků lidí, nám takové schematické uvažování pomáhalo přežít. Platilo: To zvíře má velké zuby? Může mě roztrhat, tak uteču nebo ho ulovím. Dnes ale nežijeme v době kamenné a rozhodovat se podvědomě na základě strachu už není funkční.
„Od přírody je náš mozek evolučně nastavený k citlivějšímu vnímání obrazů a vizuálních podnětů, jelikož potřeboval rychle určit, co je důležité k přežití, tedy rozpoznat predátora a vyhledat potravu. Pamatuje si lépe obrazy než slova, a to je díky tomu, že je citlivější na symbolickou podobu prezentace informací. V mediích a na sítích je to dokresleno obrázky, které mají za cíl vyvolat emoce, kdy je následně téma vnímáno jako vážnější a důležitější, protože se aktivuje limbický systém pojící se s emocemi. A pochopitelně se silná emoční odezva mozku lépe pamatuje,“ vysvětluje, proč tomu tak je, Kamila Ryšánková.
Snímky vygenerované AI sdílel na síti X i Donald Trump, přesněji přesdílel příspěvky jiných uživatelů, a to i přesto, že jeden z nich je jasně označen jako satira. K příspěvku připojil jen slovo „Přijímám“. Není to jediný upravený nebo nepřesný příspěvek v kampani Donalda Trumpa. Zdroj obrázku: https://truthsocial.com
Za využití obrázků vygenerovaných umělou Patrně chtěl vyvolat dojem, že fanoušci Taylor Swift (která má opravdu velký vliv), budou volit právě jeho. Co nám říká vizuální rámování? „Všichni mladí lidé volí takto“.
„Celebrity s velkým vlivem snadněji ke svým názorům přitáhnou pozornost mladých lidí a jejich názory jsou často diskutovány a probírány v mediích, čímž se zvyšuje jejich dosah. Dospívající považují influencery a celebrity mnohdy za „nositele“ ideálů a hodnot, takže když celebrita vyjádří svůj politický postoj, tak se k němu dospívající může snadněji přiklonit na základě identifikace s ní. A tím, že influenceři veřejně vystupují, tak vytváří dojem bezpečného a známého a tím se i jejich názory stávají snadněji přejímatelné,“ říká o roli slavných psycholožka.
Podle průzkumu, který cituje Deník N, bude pětina fanoušků Taylor Swift volit kohokoliv jim zpěvačka řekne, což může být přes 1,5 milionů hlasů. Je tedy pravděpodobné, že se s využíváním (ale bohužel také zneužíváním) slavných osobností v kampaních budeme setkávat stále častěji.
Jak mluvit s dětmi o politice?
Politika do našeho života patří. Nejlepší, co můžeme pro naše děti udělat je otevřeně o ní mluvit stejně jako o rizicích internetu. A to i když máte na různé otázky velmi odlišné názory.
Jak pomoci dětem zorientovat se v politickém marketingu?
- Mluvte spolu pravidelně o aktivitách na Instagramu, sdílejte zájmy a obavy a vytvořte důvěrnou atmosféru, kde se vaše děti mohou ptát a sdílet cokoli.
- Je zásadní, abyste trénovali s dětmi mediální gramotnost a kritické myšlení.
- Povzbuzujte své děti, aby zpochybňovaly obsah, rozlišovaly fakta od názorů a využívaly alternativní zdroje informací – a aby byly kritické nejen ke slovům druhých, ale také k jejich obrazům.
- Je také důležité vzdělávat se o extremistických ideologiích a propagandistických technikách. Podívejte se společně na reálné příklady extremistické propagandy a zkuste zjistit, jak funguje a jaké páky její tvůrci používají k manipulaci s názory. Připomeňte si, že řada krvavých diktátorů vyhrála demokratické volby.
Jak ještě zvýšit bezpečnost dospívajících na Instagramu?
Bezpečnost na sociálních sítích i dodržování obecnějších pravidel. Například nastavte profily jako soukromé a omezte, kdo může dítě označit či kontaktovat.
Naučte děti, jak nahlásit nevhodný obsah, nahlásit extremistickou propagandu nebo jiný nevhodný obsah.
Vysvětlete jim, kdo jsou trollové. Jde o uživatele, kterým jde jen o to vyvolat co nejhustější atmosféru a emoce. Někdy se v kvůli tomu pouští i do nenávistných komentářů a výpadům vůči dětem. Byť ony jen přišly zcela korektně říct svůj názor. Trolly nemá smysl brát vážně a už vůbec ne si je pouštět k tělu. Jak se vůči nim vymezit se dočtete v článku Trollové v temných zákoutích internetu: Jak je porazit jako v pohádkách?.