Jak se nechytit do „Sítě”: manuál pro rodiče

Do českých kin a škol brzy přijde dokument V síti. Každý o něm už nejspíše slyšel: tři dospělé herečky v roli 12letých dívek si založily profily na sociálních sítích a hledaly si nové přátele. Místo toho dostaly během 10 dnů vzkazy od téměř 2500 mužů, kteří měli zájem o sexuální dopisování případně i schůzky.

Experti varují, že s podobným chováním na internetu se setkávají běžně i chlapci. O dokumentu i tzv. sextingu od vydání prvního traileru píší média. Jak vlastně mluvit s dětmi o citlivých tématech dospívání. Není lepší jim internet zakázat?

Sexting je elektronické rozesílání zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem. U mladistvých může být považován za trestný čin.

Zakázané ovoce je nejsladší. To platí i pro zákazy technologií. Proto před zákazy odborníci varují. Podle šéfky Dětského krizového centra Zory Duškové je důležité děti poučit a naučit je s rizikem zacházet tak, jako je učíme, že s cizím člověkem nesmí nikam chodit.

O rizicích se u nás nemluví

Podle studie brněnské univerzity EU Kids Online Report 2020 jen 16 % českých rodičů mluví často o online aktivitách dětí. To je nejméně ze všech 19 zemí, které se průzkumu účastnily. Třetina pak hovoří s dětmi příležitostně. To ale neznamená, že se děti s nevhodným obsahem nesetkávají. Přitom se nedá říct, že by české děti využívaly IT zařízení víc než jejich evropští vrstevníci.

Podle dat například: 

• 9 % dětí sdílelo intimní fotografii, třetina podobné vzkazy dostala
• 17 % dětí pravidelně sleduje stránky, jak být extrémně štíhlý
• 25 % dětí vidělo nenávistné zprávy kvůli náboženství, sexualitě nebo něčí národnosti
• 24 % dětí se nesvěří nikomu s negativním zážitkem z kyberprostoru.

Pro zajímavost: Nejvíce se o rizicích spojených s používáním internetu mluví ve francouzských a chorvatských rodinách. Podívejte se na kompletní výsledky.

Jak chránit soukromí dětí?

Základem je učit děti, že jejich soukromí je jen jejich a měly by si je aktivně chránit. Pomoci otevřít diskuzi může nejen zmíněný dokument, ale třeba také seriál #MartyIsDead, ve kterém hlavní hrdina sdílel intimní video a následně jej útočník vydíral.

Péče o soukromí dětí ale nezačíná v pubertě u profilů na sociálních sítích, ale mnohem dříve. Mluvíme o takzvaném sharentingu – tedy přílišném sdílení ze strany rodičů. Odborníci radí nesdílet důvěrné informace o dětech, a už vůbec ne jejich intimní fotografie. O tomto fenoménu napsal před časem článek náš kolega na svém blogu.

Celkem 24 % českých dětí uvádí, že jejich rodiče sdíleli informace o nich samých bez souhlasu, což je vysoko nad evropským průměrem (13 %). Děti tak mohou nabýt dojmu, že kdo nesdílí pravidelně novinky ze života, jako by nebyl, a snáze tak mohou podlehnout tlaku být online.

Zákazy nic nezmůžou, shodují se experti

Obecně se experti shodují, že restrikce nepomáhají. Například ve výše zmíněném rozhovoru doporučuje psycholožka Zora Dušková zajímat se o koníčky dětí online. Radí, abyste si od dětí nechali pustit oblíbeného zpěváka či youtubera, byť je to pro nás mnohdy nezajímavé. Podle odborníků jsou to ale první krůčky, aby v rodině bylo možné otevřeně mluvit o tématech, která jsou dětem trapná.

Důležité je upozornit děti, že existují i lidé, kteří internet zneužívají. Také jim říkáte, že si nesmějí brát sladkosti od cizích lidí na hřišti. Obecně platí stejná pravidla jako hřišti. Není třeba zakazovat komunikaci s cizími lidmi, ale rozhodně by děti měly vědět, že by od nich nikdy neměli cizí lidé vyžadovat důvěrné informace nebo fotografie. Sdílená fotka se navíc velice snadno může obrátit proti nim i v kolektivu vrstevníků.

I když existují nástroje rodičovské kontroly, tyto nemusí rizika eliminovat. Mnohem lepší je věnovat se prevenci v rodině. Odborníci rodičům a dětem radí domluvit si pravidla adekvátní věku, podobně jako si domlouváte, v  kolik hodin dorazí od kamarádů. Důležitá je vzájemná důvěra, aby se dítě na rodiče nebálo obrátit ve chvíli, kdy si samo neví rady.

Kam se obrátit pro pomoc?

Pokud máte pocit, že není něco v pořádku, můžete požádat o pomoc odborníky:

• Linka Bezpečí – 116 111, linkabezpeci.cz, pomoc@linkabezpeci.cz
• Linka pro rodiče – 606 021 021, rodicovskalinka.cz
• Poradna projektu E-bezpeci.cz
• Projekt internetembezpecne.cz
• Dětské krizové centrum –  241 484 149, ditekrize.cz, problem@ditekrize.cz
• Linka právní pomoci Nadace Naše dítě –  777 800 002 (ST 10 – 18 hodin), nasedite.cz/linka-pravni-pomoci, lpp@nasedite.cz

Případě se můžete obrátit i na Policii ČR.