Tereza MalkusováDnešní děti se snad už rodí s telefony v ruce a profil na sociálních sítích fasují k rodnému listu. Pro rodiče je to ale nové. Řeší, jak vychovávat v tomhle dětství 2.0 své potomky tak, jak byli zvyklí. Jak vyvážit online a offline aktivity a také jak zajistit dětem při používá internetu bezpečí, aniž by museli všechno zakázat a odstěhovat se do pouště (i když i tam je dneska internet).
Odpovědi na nejčastější otazníky jsme připravili spolu se slovenskou psycholožkou Jarmilou Tomkovou.
Jak mluvit s dětmi o tom, co dělají online, aniž by se rodiče cítili vlezle a děti jako u výslechu?
Mít přehled o dětských online aktivitách je důležité, protože tak lze případně včas přijít na rizikové chování nebo je včas varovat co a jak (ne)dělat. Zákazy podle psychologů moc nefungují, je proto potřeba o věcech spíše otevřeně mluvit.
Pokud jde o technologie, stačí o nich hovořit přirozeně, jako by šlo o jakékoli jiné běžné téma. Nedělejme z toho vědu. Není nutné striktně rozlišovat co je online a offline (obzvláště děti spoustu věcí prožívají na obou frontách stejně). Propojujte výchovné zásady napříč fyzickým i online světem. Například pravidlo „nemluv s cizími lidmi“ platí všude stejně.
Mluvme o technologiích s podobným tónem a s podobným zaujetím, s jakým mluvíte o jiných věcech, které se dějí ve vašem životě nebo které vás překvapují. To je základ pro budování důvěry.
Kdy začít s dětmi mluvit o bezpečnosti a technologiích?
Začínejte už od předškoláků, kteří tráví nějaký čas s obrazovkami sami. Stejně jako už na odrážedlech postupně učíte pravidlům silničního provozu. Naučte se také společně s dětmi mluvit o tom, co zažili online (stejně jako se ptáte na zážitky ze školky).
Je nutné řešit bezpečnost i u dětí?
Rozhodně ano. Malé děti možná máte pod dohledem a používáte technologie společně, ale je důležité, aby děti rizika v rámci možností chápaly a věděly, jak mají postupovat, pokud používají počítač či chytrý telefon bez vašeho dozoru.
Jak vysvětlit dětem online prostředí, které si nedovedou tak docela představit?
Zkuste sáhnout po analogii, dětem to pomůže představit si situaci a vám ji přesněji popsat. Typicky: určitě dětem vysvětlujete, že nemají otevírat cizím lidem. Úplně stejně můžete dětem vysvětlit, proč je lepší neklikat na stránky, které neznají. Prostřednictvím této analogie jim můžete ukázat, že i vy jako dospělí byste se na člověka nejprve podívali kukátkem, a pokud byste situaci nedůvěřovali, dveře byste také neotevřeli. A pokud nechceme otevřít dveře cizímu člověku v reálném životě, neměli bychom to dělat ani na internetu.
Má smysl omezovat dětem čas, který tráví u obrazovek?
Spíše má smysl mít pravidla. U těch větších totiž těžko rozlišíte, kdy na počítači dělají něco produktivního do školy. Navíc je těžko ohlídáte. Kolik času je optimum pro jaký věk, jsme rozebírali v tomto článku.
Pravidla pomáhají vytvořit dětem bezpečný prostor. Je ale důležité dobře vysvětlit, proč jaké pravidla dodržujete. Můžete využít další analogii – jistě už jste doma vysvětlovali, proč si čistit zuby.
Je důležité, stát si za svým i když vaše dítě „vyvádí“. Pomáháte mu vytvářet si zdravé životní návyky a dobrý vztah k technologiím.
Co když se dítě zlobí a nechce přestat obrazovku používat?
Podle psychologů je dobré sestavit domácí rozvrh, který dětem řekne, kdy, jak dlouho a co budou dělat, včetně vyznačení volného času. Volný čas pak mohou trávit, jak chtějí, tedy klidně u televize nebo hraním her. U dětí je na místě nechat rodinný počítač ve společných prostorách (třeba v obýváku). Do jisté míry, tak trávíte i volný čas společně. Vy jako rodiče máte přehled a můžete snadno navázat konverzaci o dětských zájmech. Starších už budou vyžadovat soukromí.
Pokud se dítě zlobí, je možné, že jen nestihlo dokončit nějakou aktivitu – třeba úkol ve hře nebo dokoukat video. To je pochopitelné, i dospělé štve, pokud nemohou dokončit nějakou činnost. Zkuste je předem postupně připravit na to, že čas pro hru či sledování pohádky končí.
Jak dětem vysvětlit, že je čas zvednout se od monitoru nebo televize?
Pokud děti třeba sledují na Youtube jednu pohádku za druhou, můžete mu vždycky říct: „Tohle je čtvrtý díl pohádky. Bude už jen jedna.“ Dítě tak ví, na čem je. Pokud budete důslední a další pohádku už opravdu nedovolíte, nebude to příště takový boj. Vysvětlete jim, proč omezujete čas strávený u obrazovky. Například, že by je bolely oči a hlava, kdyby se na monitor dívaly příliš často. Dětem, ale nelžete.
Často také pomáhá dětem rovnou nabídnout jiný program, kde mohou vybít energii. Stává se, že po hraní her zůstává v těle nadšení a vzrušení, které děti potřebují ventilovat.
Jak vytvořit doma důvěrnou atmosféru, aby dítě vědělo, že se může svěřit i s negativními zážitky?
To je běh na dlouho trať. Ale je důležité, aby se na vás dítě nebálo obrátit. Kyber šikana nebo třeba sdílení explicitních fotografií jsou velmi vážná témata. I dospělí by si těžko věděli rady, natož děti.
Je důležité s dětmi budovat partnerský vztah. Jak? Zajímejte se o to, co dítě dělá. Neodsuzujte aktivity, i když to u některých videí na TikToku bude těžké. Nechte si zájmy dětí vysvětlit, klidně si i prohoďte role. Dnešní děti to s technikou umí skvěle, mnohdy lépe než rodiče. Vaši autoritu nijak nenaruší, když si necháte vysvětlit třeba jak fungují Reels na Instagramu. Nenechte si ujít příležitosti učit se společně s vašimi dětmi něco, čím ony žijí.
Co by měli rodiče udělat, pokud mají pocit, že se něco děje?
Není dobré děti konfrontovat, ale můžete se jich otevřeně zeptat, proč nejsou ve své kůži nebo zda neprožívají nějaké těžkosti. Můžete je povzbudit i tím, že se svěříte sami jako první. A rovnou jim i řeknete, co děláte proto, abyste špatný den zvládli. Jejich pozornost můžete také přepnout směrem k jejich vlastním mechanismům zvládání tím, že jim položíte jednoduchou otázku: „Co ti pomáhá vyrovnat se se špatnou náladou nebo špatným dnem?“
„Kdybys měl Arabelin prsten, co bys udělal, abys měl lepší den?“ Kromě toho, že nám děti v odpovědi pravděpodobně sdělí, co je trápí, má tato aktivita také terapeutický účinek – umožňuje dítěti představit si nějaké řešení konkrétní situace. Pokud se k této aktivitě připojí i rodiče a řeknou například, že by zpomalili svět nebo měli méně práce, opět to posiluje jejich vztah.
Dalším trikem je zeptat se: „Který zážitek z dnešního dne by sis rád uložil do své truhly s poklady?“.
To se používá, když je těžké se o věci podělit. Můžete začít s pozitivními zážitky a později přejít k ukládání negativních věcí do kompostu. Tato aktivita přichází s ještě silnější metaforou: něco, co dítěti vadí, lze metaforicky proměnit v půdu plnou živin. Podobně může dítě pochopit, že když o svém trápení promluví a odloží ho stranou, může z této nepříjemné zkušenosti jednou těžit.
Poradit se s konkrétním problémem můžete také na Rodičovské lince.
Článek je součástí projektu Safer Kids Online
Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.
