Sociální sítě dají prostor pro vyjádření úplně každému. Je to skvělé, ale také má každý možnost mluvit i o problematice, které nerozumí, nebo dokonce lhát. Vaše děti se tak mohou na profilech svých oblíbených online tvůrců setkat se zavádějícími informacemi (přinejmenším). Jak mluvit s dětmi o názorech jejich vzorů a jak jim pomoci vybrat si relevantní zdroje informací?
I my jako děti jsme přebírali názory od tehdejších dětských celebrit a influencerů, děláme to ostatně často i v dospělosti. Možná na Instagramu sledujete Kamu a vaříte podle jejích receptů nebo se s Petrem Ludwigem snažíte ukončit svou prokrastinaci nebo přebíráte názory na politické dění od některého komentátora. Nejdříve ale vyhodnotíte, že vámi vybraná osobnost o problematice, ke které se vyjadřuje, něco ví.
Nedávno Deník N například upozornil na příspěvek s nepravdivými informacemi o válce na Ukrajině jedné uživatelky TikToku. Že to není důležité? Jenže ona má téměř půlmilionu sledujících především z řad teenagerů. Teenagerů, kteří televizi nesledují, o Ukrajině mnoho nevědí a slečna, jejíž rodina z místa pochází, „by o tom asi měla něco vědět“. Sociální sítě ale mohou být v mnohém zavádějící.
Jde o uživatele sociální sítě, který má hodně sledujících. Podle dané sítě můžete rozlišovat instagramery, youtubery a podobně. Obvykle se ve své tvorbě věnuje nějaké konkrétní oblasti – módě, líčení, sportu či recenzím.
Pro většinu dětí jsou dnes sociální sítě zdrojem zpráv . Mohou na nich sledovat světové tiskové agentury, renomované zpravodajské portály, ale i konkrétní novináře nebo aktivisty. Jenže ke společenskému dění se vyjadřují také influenceři, kteří se primárně na sítích věnují třeba zdravé výživě, cvičení, módě nebo třeba filmové kritice.
Dezinformace, propagace anorexie i falešné kryptoměny
Děti se snadno setkají s nepravdivými zprávami o politice, koronaviru, klimatických změnách nebo jakémkoli jiném tématu. Těmto fámám můžete jako rodič snadno čelit prostě tím, že dětem ukážete vlastní informační zdroje, které považujete za důvěryhodné. Řada dětí dnes hovoří cizím jazykem, tak v rámci tréninku můžete pracovat i s anglickými, německými či francouzskými médii.
Častým tématem influencerů je vzhled a tedy i to, jak dosáhnout ideální postavy. V 90. a nultých letech minulého století četly dívky blogy, které se označovaly jako pro-ana či pro-mia. Tedy ty, které propagovaly anorexii a bulimii. Dnešní mladí mají sociální sítě.
Tlaku na to „vypadat dobře“ čelí dnes už děti. Na sociálních sítích ale příspěvky propagující extrémní výživu, diety či cvičení zapadnou mezi obrovskou záplavou jinak nezávadného obsahu. Je tedy mnohem těžší podchytit problém a děti ochránit.
Nejde jen ale o postavu. Sociálními sítěmi se čas od času šíří nějaká výzva. U některých jde o legraci, netradiční zážitek či osvětu. Příkladem může být výzva ice bucket challenge, o které se mluvilo i v tradičních médiích. Lidé, kteří se výzvy účastnili, se natáčeli, jak se polívají kbelíkem plným ledové vody. Cílem bylo informovat veřejnost o amyotrofické laterální skleróze. Podobně neškodně se tváří skořicová výzva (podstatou je spolknout bez napití lžíci plnou mleté skořice), jenže u té reálně hrozí dušení.
Výzev je obrovské množství a pokud je vaše dítě rádo zkouší, podpořte jej. Existují i prospěšné výzvy zaměřené na sport nebo na zlepšení flexibility těla. Zároveň ale spolu mluvte o tom, proč některé za vyzkoušení nestojí. Dobrou cestou, jak podpořit smysluplné výzvy, je zapojit všechny členy rodiny. Možná by video celé rodiny, která plní výzvu, vypadalo mezi příspěvky vašeho potomka dobře? Nebo mu můžete nabídnout pomoc s natáčením.
Odsuzováním výzev a příspěvků na sociálním sítích nepomůže. Děti je budou sledovat dál, jen o tom nebudete vědět.
Mezi záplavou zajímavého obsahu i zjevných „klukovin“ lze najít ale také regulérní podvody. Mezi poměrně běžná schémata patří propagace NFT (nákup virtuálního umění). Těm totiž mnoho teenagerů ani jejich rodičů nerozumí, takže je snadné je oklamat a bez skrupulí okrást. Jeden příklad za všechny populární influencer Jake Paul takto propagoval už čtyři NFT projekty, všechny ale přinesly zisk jen jemu osobně. Celkově mu měly vynést přes dva milionu dolarů od fanoušků.
⇒ 5 nejčastějších podvodů na Instagramu
Nesnesitelná lehkost influencerství
Získat na sociálních sítích popularitu, která by umožnila stát se influencerem, stojí obrovské množství úsilí. Recept na úspěch není. Někdy je to originalita, jindy propracovaná kompozice a postprodukce snímků. Úspěch mají ale i ti, kteří se jen chlubí životem v luxusu (dalo by se říct zlatá mládež). Může se stát, že za pár týdnů či měsíců má nový profil desítky tisíc sledujících. V případě hodně mladých tvůrců se ale stává, že neumějí naložit se zodpovědností, kterou jim popularita přináší.
Společenský vliv na veřejné mínění je totiž hlavně morální otázka. Média a novináři mají etické kodexy a v offline světě jsou omezení zákony. Do online prostoru ale mnohdy spravedlnost nevidí a řadu pravidel (například povinné označení placené spolupráce) lze těžko vymáhat i ze strany samotné sociální sítě.
Influencerem je vlastně každý z nás. Všichni máme vliv na několik desítek lidí ve svém okolí.
Informace prověřuj, teprve potom důvěřuj
Sociální sítě jsou koncentrátem všeho na internetu – i na nich děti najdou zprávy, zajímavé podněty a výzvy, stejně jako příspěvky, které jim škodí nebo lžou. Platí zde pravidlo, které dobře znáte: důvěřuj, ale prověřuj.
Kvalitní zpravodajství na sociálních sítích nenajdete – není tam na ně prostor. Pokuste se dětem rozšířit obzory a naučit je sledovat i jiná média. Nemusí se vůbec omezovat na český rybníček, ale jít klidně po cizojazyčných zdrojích. Ideální je využívat vícero zdrojů.
Příspěvky vždy dvakrát prověřte, než uvěříte recenzi na zázračný nápoj nebo cokoli, co vám má zaručeně změnit život k lepšímu.
U placených spoluprací nebo příspěvků, které cokoli propagují, se vyplatí zdravá skepse. Mnohdy si stačí daný produkt, cvičení nebo novou trendy kryptoměnu vygooglit a najít další informace.
Jak poznat nefér příspěvek na sociálních sítích?
- Pokud jde o zprávu a jediným zdrojem je „jedna paní říkala“. Stejně tak nejsou relevantní zdroj osobní názory influencerů nebo jejich jedna životní zkušenost.
- Pokud o dané zprávě nikdo jiný nepíše nebo ji nelze jinak ověřit, patrně není pravdivá.
- Odkazuje na zprávu, která je stará.
- Obsahuje šokující nebo nedůvěryhodný obrázek – původ obrázků si můžete ověřit na tomto odkazu. Online se často lze setkat s manipulativním využitím reálných fotek ovšem z jiných míst či incidentů, případně s fotografiemi lidí z fotobank, které se vydávají za skutečné osobnosti, profily či recenzenty produktů.
- Příspěvek je psaný VELKÝMI PÍSMENY, obsahuje fráze jako „tohle vám tají/to vám média neřeknou/sdílejte, než to smažou“ a podobně.
- Pokud příspěvek vyvolává silnou emoci, buďte opatrní – ať už jde o nadšení nebo strach. Emoce s námi častou cloumají a přimějí nás jednat impulzivně.
- Prověřte si profil influencera. Na sociálních sítích se lze setkat s falešným nebo fanouškovskými profily celebrit. Ty „pravé“ mají například na Instagramu modrou ikonu.
- Uvažte, do jaké míry influencer zná oblast, o které píše. Dává smysl si přečíst recenzi na hru od gamera (člověk, který hraje hry), ale jeho názor na opravu Barrandovského mostu asi příliš přínosný nebude, i když je naštvaný na kolony stejně jako vy.
- Ověřte si informaci nezávisle mimo sociální sítě.