Jak se pozná kyberšikana a dá se proti ní bránit?

Jak se pozná kyberšikana a dá se proti ní bránit?

Různé pošťuchování a legrácky vždycky patřily k dětství. Pokud už přerostly do šikany, bylo pro dospělé snazší zasáhnout. Oběti takového chování mohly mít aspoň doma na chvilku klid. Postupně se ale šikana přesunula i do virtuální prostředí. Kyberšikana je méně vidět, hůře se řeší, ale je stejně zraňující a má srovnatelný dopad na oběť.

Šikanované děti jsou navíc krutému jednání vystavené pořád. Obětí kyberšikany může být kdokoli, i velmi úspěšné a šikovné dítě. Podle dat z roku 2020 mezinárodní výzkumné platformy EU Kids Online se s kyberšikanou setkala čtvrtina dětí.

S kybernetickou šikanou se můžete setkat v online hrách, na sociálních sítích, komunikačních platformách nebo v chatovacích aplikacích . Někdy může probíhat pod anonymními nebo falešnými profily, což jen komplikuje hledání primárního agresora a zastavení šikany.

Jak se pozná kyberšikana?

Velmi často se kyberšikana doplňuje s klasickou formou šikany. V obou případech je typické, že oběť se o šikanování bojí nebo stydí mluvit, neumí se účinně bránit a na oběť má závažnější dopady .

Jak tedy poznat, že už se jedná o šikanu nebo o jednorázové nevhodné chování?

Kyberšikana se opakuje, je to vědomé jednání, často zde stojí skupina proti jednotlivci, podepisuje se na duševním nebo fyzickém zdraví šikanovaného. O tom, zda je něco nevinné pošťuchování nebo šikana, by měla rozhodnout oběť. Pokud je jí dané jednání nepříjemné, je na místě zakročit.

Často se setkáváme se tím, že kyberšikana prostřednictvím komunikačních technologií a internetu je horší, než ve fyzickém světě. Roli zde hraje tzv. disinhibiční efekt. To znamená, že útočník nevidí svou oběť a nevnímá, jak jí ubližuje. Zkrátka, online jsme všichni příkřejší, než když s druhým mluvíme osobně. Falešný pocit anonymity také zrovna nepomáhá.

Druhy kyberšikany

Typické projevy kyberšikany se od fyzické šikany liší. Setkat se můžete s níže uvedenými formami ubližování.

Kyberharašení je jednou z nejběžnějších forem šikany v kyberprostoru. Představuje neustálé kontaktování a obtěžování oběti prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů nebo na sociálních sítích. Může jít o nevyžádané zprávy, nátlak na setkání,  o zneužívání informací,  o urážky, slovní napadání, ponižování či šíření fám. Oběť ztrácí soukromí a kontrolu nad svým životem online.

Kyberstalking je sledování a pronásledování oběti na internetu. Agresor může sledovat každý krok oběti na internetu, sledovat její polohu, zasílat jí zprávy nebo komentáře, které ji mají zastrašit. Oběť cítí strach a narušení svého soukromí.

Verbální agrese je nejběžnějším druhem kybernetické šikany. Zahrnuje urážky, nadávky, výsměch, ztrapňování a ponižování prostřednictvím komentářů nebo příspěvků na sociálních sítích, v chatu nebo zprávách. Mladí lidé jsou ke kritice obecně citlivější a negativní slova mohou  výrazně snížit jejich sebevědomí.

Specifickým typem verbální agrese je body shaming, tedy kritizování nebo zesměšňování vzhledu oběti. Agresor může komentovat váhu, vzhled nebo jiné fyzické rysy oběti. Velmi často s tímto typem šikany setkáme na sociálních sítích, a to často i úspěšných celebrit jako je Ewa Farna nebo Adele (oběma zpěvačkám se uživatelé vysmívali kvůli váze).

Zveřejňování ponižujících fotek či videí je velmi rozšířenou formou. Agresoři využívají mobilní telefony a profily na sociálních sítích pořizování a sdílení trapných nebo zesměšňujících záznamů. Někdy se stává, že původní záměr byl jen nevinný vtip, který se zvrtnul nebo jej využil někdo další.

Dnešní mladí lidé jsou na svou digitální identitu citliví, ostatně je nedílnou součástí jejich životů. Proto je dalším způsobem, jak někomu v kyberprostoru ublížit, je  vzít mu digitální identitu. Ke skutečnému odcizení identity (tedy získání kontroly nad e-mailem, účty na sociálních sítích nebo v hrách) dochází spíše zřídka.

Často jde o impersonizaci, kdy si útočník vytvoří nové účty s cílem poškodit oběť. Typicky pak z falešného profilu napíše všem spolužákům a kamarádům oběti: „Ahoj, ztratil jsem hesla, mám tento nový účet, přidej si mě.“ Následně pod falešný účtem sdílí příspěvky, které oběť v očích ostatních ztrapňují nebo dehonestují.

Kyberšikaně se nevyhlo ani herní postření. Projevit se může krádeží herních postav či předmětů, odcizením celého účtu, podvodům s virtuální herní měnou. Jsou známé případy, kdy skupina opakovaně vylučuje jiného hráče (podobně funguje ostrakizace). Projevem šikany v herním prostředí je také tzv. griefování, tedy obtěžování hráčů, které má zkazit ostatním hru.

Sexting je posílání nebo sdílení intimních fotek či videí přes internet. Často oběť takové fotky pošle příteli/přítelkyni zpočátku dobrovolně, ale druhá strana je zneužije k vydírání nebo zastrašování, třeba po rozchodu nebo nějaké ostřejší hádce. Krom toho, že se jedná o šikanu, může jít dokonce o trestný čin, obzvlášť pokud osobě na snímku není ještě 18 let. Podrobně jsme se sextingu věnovali v článku „Každé sedmé poslalo někomu nahou fotku nebo video“.

Ostrakizace znamená vyloučení oběti z online skupin nebo komunit. Agresor může oběť ignorovat, blokovat nebo záměrně vynechávat z konverzací a aktivit. Mladí lidé mají silnou potřebu být součástí kolektivu a takové vyloučení způsobuje pocit osamění a méněcennosti.

Vyhrožování zahrnuje zasílání zpráv nebo komentářů, které obsahují hrozby fyzického násilí nebo jiného ublížení. Tento druh šikany už může být dokonce trestným činem. Pokud vy vaše děti nebo kdokoliv z vašeho okolí čelí zastrašování v online prostoru, kontaktujte policii.

Co dělat, pokud jste se stali svědky kyberšikany?

Každý z nás se může někdy stát svědkem kyberšikany. Pokud si vaše dítě myslí, že někdo z jeho kamarádů je obětí šikany v kyberprostoru, je důležité situaci neignorovat. Děti podpořte, aby se svěřily dospělé osobě, mohou se také obrátit na školního psychologa či preventistu nebo na Policii ČR. V některých případech totiž může šikana přerůst i v trestný čin.

Nejdříve vždy pomozte oběti šikany svěřit se a potom hledejte řešení situace. Pomoci si mohou i děti navzájem. Tady je několik tipů, odkud začít:

S verbální agresí se mohou děti setkat na profilech cizích lidí. Anonymita profilů dodává některým diskutujícím „odvahu“ ostatním nadávat nebo je ponižovat. Ani toto nemusíte tolerovat. Nevhodné a hrubé komentáře porušují pravidla platforem. Můžete je nebo jejich autory blokovat a vytvářet tak bezpečnější prostředí pro všechny.

Oběti kyberšikany podpořte, aby sebraly odvahu se svěřit někomu dospělému.

Pokud se děti cítí samy v bezpečí, mohou se v kolektivu proti útočníkovi vymezit. Případně mohou požádat své kamarády, aby se oběti zastali všichni společně. Snažme se v dětech budovat empatii a podporovat je, aby se chovali k sobě navzájem i online laskavě. Proti šikaně můžete bojovat také rozvíjením tzv. e-kompetencí.

Kam se mohou oběti obrátit pro pomoc?
Pokud máte pocit, že není něco v pořádku, můžete požádat o pomoc odborníky.
♥ Krizová linka 116 000 projektu Minimalizace šikany
♥ Linka Bezpečí – 116 111, linkabezpeci.cz
♥ Linka pro rodiče – 606 021 021, rodicovskalinka.cz
♥ Poradna projektu E-bezpeci.cz
♥ Projekt internetembezpecne.cz

Podle odborníků obětem kybernetické šikany pomáhá na nějaký čas se z virtuálního světa stáhnout a smazat si profily. Přečtěte si doporučení dětské psycholožky, jak se poté na sociální sítě vrátit a cítit se na nich opět bezpečně.

Exit mobile version