Až vyrostu budu influencer: stinná stránka kariéry snů

Čím jste chtěli být jako děti? Doktorem, učitelkou, popelářem nebo snad astronautkou. Dnešní děti to vidí trochu jinak. Běžně sice vede stále lékař, mezi vysněné profese se ale dostal influencer už v roce 2019. Letos se v žebříčku umístil dokonce profesionální hráč počítačových her.

Být hvězdou vypadá lákavě. Influenceři jsou slavní, cestují do exotických destinací, dostávají luxusní věci zadarmo a pokud jste opravdu dobří, jde o skvěle placenou práci. Všechno má ale i svá proti. Pojďme se podívat na kariéru snů kriticky.

Jak si influenceři vydělávají?

Digitální tvorba může skutečně někoho uživit. Těch, kteří ale žijí jen z tvorby, je málo. Například YouTube platí tvůrcům videa za shlédnutí – jde tedy v podstatě o podíl za reklamu, kterou YouTube prodává. Jindy platí tvůrce různé značky v rámci své propagace. Obvykle mají i jinou profesi – sport, herectví, moderování akcí, modeling. Řada influencerů také spravuje sociální sítě firmám, nebo se věnuje marketingu.

Proč děti touží po kariéře youtubera?

Kdo z nás nikdy nechtěl být slavným? Ať už umělcem nebo sportovcem? Někdy o tom sní asi každé dítě – mají hromady peněz, vydělávají si zábavou, mají luxusní věci, jezdí na samá zajímavá místa.

„Děti vidí konečný produkt – slavné influencery, kteří uspěli. Mají tedy zkreslený pohled a myslí si, že je to snadné. Ale není to snadné a ani oni se nestali populárními během prvního týdne, měsíce nebo roku od chvíle, kdy začali natáčet videa. Navíc existuje spousta rušivých faktorů, o kterých nevědí,“ vysvětluje psycholožka Jarmila Tomková, která se podílí i na projektu Safer Kids Online. Přiblížit realitu bychom měli teenagerům my dospělí, i sami influenceři.

To, co děti vidí na sociálních sítích, není skutečné. Většina příspěvků je zinscenovaná, využívá filtry nebo dokonce retuše.

Na první pohled může život influencerů vypadat jako sen. Jenomže být třeba profesionálním sportovcem vyžaduje tvrdý režim, ta ale za působivým profilem na TikToku vidět není. Nemluvě o tom, že nemáte soukromí a váš život je už napořád v hledáčku vlezlých bulvárních novinářů.

Influencerství je dřina, a pěkně tvrdá

Bavit pravidelně dav fanoušků zabere hodně úsilí. Každodenní tvorba nových a zajímavých příspěvků je náročná a vyčerpávající. Kreativní profese obecně jsou velmi náročné i pro dospělé. Obzvláště, když investujete čas a energii do přípravy příspěvků a vaši followeři je ignorují nebo se jim dokonce vysmějí.

Mnoho teenagerů odvozuje svoji vlastní hodnotu od toho, kolik pozitivních reakcí (lajků či srdíček) dokáží nasbírat a ubíjí je, pokud jich není „dost“. Takové sebehodnocení může vést k úzkostem, vyhoření a dalším obtížím.

Zakládat své sebevědomí na veřejném uznání je riskantní. Lajky nevypovídají nic o povaze nebo osobnosti.

Followeři nejsou reální přátelé

Děti často přehlíží fakt, že sledující nejsou totéž co skuteční přátelé. Anonymní online dav tu pro ně nebude, pokud budou potřebovat pauzu od online tvorby nebo se budou potřebovat svěřit s nějakým osobním problémem.

Reálné přátelé a rodinu nejde tak snadno nahradit. Rozhodně je nedoporučujeme zanedbávat kvůli digitálnímu životu.

Zlým komentářům se nelze vyhnout

Každý, kdo je na sociálních sítích na výsluní, se nevyhnutelně setkává s kritikou nebo dokonce nenávistí na internetu. Sekce komentářů mohou být doslova zaplavené urážlivými a jízlivými vzkazy. Během dospívání je složité vyrovnat se i s konstruktivní kritikou. Urážky mohou přerůst až v kyber šikanu, bohužel v online světě není kam utéct.

Pokud se s takovými reakcemi vaše děti setkávají, můžete jim pomoci komentáře moderovat a nahlásit hrubé chování. Příspěvky se nahlašují ručně, takže to je možné jen u omezeného množství fanoušků.

Děti málokdy uvidí smutek, nepříjemné momenty, náročnou práci nebo i frustraci, která s kreativní profesí influencera souvisí.

Hranice soukromí

Kim Kardashian patří mezi nejvlivnější influencery a sdílí všechny detaily ze svého soukromí i ze soukromí své rodiny. Už se ale i ošklivě spálila, a to během své návštěvy Paříže, kde ji přepadli a okradli o šperky v hodnotě 8 milion dolarů. Později se ukázalo, že zloději věděli, kde ji najít a co ukrást, právě díky příspěvkům na sociálních sítích.

To je jen jeden z mnoha příkladů. Mladí influenceři mnohdy nemají jasně nastavenou hranici, kde začíná jejich soukromý život. Vždyť dnes se běžně sdílí velmi osobní příběhy – o šikaně ve škole, coming-outy (veřejné přihlášení se k jiné sexuální orientaci) , vztahy a bolestné rozchody nebo i rodinné momenty. Pokud vaše dítě sdílí obsah, promluvte si o tom, kde by taková hranice ležet měla. Každý ji nepochybně bude mít jinde. Nicméně je důležité mít na paměti, že co internet schvátí, to už nenavrátí. Ten samý příspěvek bude vidět i za 10 let.

Platí to i naopak: to, že něco sdílí nějaká internetová hvězda, ještě neznamená, že je to dobrý nápad. Příkladem mohou být nebezpečné výzvy, například Tide Pod challenge.

Co dělat pokud se vaše dítě chce věnovat digitální tvorbě?

Je možné, že vaše dítě podniká první krůčky na sociálních sítích, vytváří vlastní obsah, sleduje trendy a v hloubi duše doufá, že by uspět mohlo. Ostatně proč to nezkusit? I když se vám to může zdát jako absurdní či dětinské, můžete stále být svým dětem koučem, který jim bude oporou.

Zkuste přijmout ambice svého dítěte stát se uznávaným tvůrcem obsahu. Podle psychologů nejlépe funguje s dětmi mluvit o problémech otevřeně: „nepřipadá mi to jako dobrý nápad, ale chci tě podpořit. Mám nějaké obavy, aby tě to nesemlelo. Pojďme se o nich pobavit.“ Podobné věty zmůžou více než zákazy.

„Je dobré s nimi mluvit o tom, co v životě prožívají. A to jak v offline, tak v online světě. Nejdůležitější jsou kroky, které se týkají běžného vzdělávání. Lidské vedení k otevřenosti a budování důvěry. Sociální média a influenceři by se měli stát součástí rodinných rozhovorů. Tímto způsobem rodiče do doby, než dítě dosáhne kritického věku před pubertou, nastaví model důvěry natolik, že s ním později budou moci otevřeně mluvit o kritických věcech. Například v situacích, kdy dítě čelí hecování nebo je smutné, že nikdo neodebírá jeho kanál nebo profil. Je třeba vést otevřený dialog a budovat vzájemnou důvěru. Tímto způsobem mohou rodiče postupně předávat know-how svým dětem,“ říká Tomková.