40 % dětí se baví s cizími lidmi online. Kdy je to risk?

Díky internetu je seznamování snadné. Děti potkávají vrstevníky na sociálních sítích nebo ve hrách. Mají možnost najít kamarády se stejnými zájmy z druhého konce světa. Problém je v tom, že stejně tak mohou narazit i na cizí dospělé. Ve fyzickém světe jistě opakujete, aby se s cizími lidmi nebavily a nikam nechodily, ale jak tohle pravidlo ohlídat na internetu?

Podle amerického průzkumu mezi dětmi od 8 do 13 let se 40 % dětí baví online s cizími lidmi. Z toho polovina dětí cizinci prozradí své telefonní číslo a 6 % adresu. Děti se nezdráhají komunikovat i jinak než přes internet – 21 % dětí si s cizími telefonuje a 15 % se pokusí i cizím člověkem i setkat.

Třetina dětí by si bez váhání přidala mezi přátele na sociálních sítích atraktivního chlapce či dívku.

K podobným závěrům došla i česká studie. K tomu, že komunikují s cizími lidmi se výzkumníkům přiznala polovina dětí. Takovýmto novým kamarádům jsou ochotné sdělit i osobní informace – zejména jiné kontakty. Poslat e-mail nebo kontakt na Skype nepředstavuje zásadnější riziko, sdílet vlastní fotografie (byť obličeje) bychom ale nedoporučovali. Sdělit cizími člověku adresu bydliště nebo školy už ale může být velmi nebezpečné.

Zdroj: Výzkum Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru

Rizika komunikace můžete dětem vysvětli pomocí videa s pejskem Pugem:

Děti se nebojí ani intimní komunikace

Se sextingem, neboli zasíláním intimních videí či fotek, má zkušenost 14 % mladistvých. Nejčastěji takové snímky pošlou bývalým či současným partnerům. Nejčastěji jde o reakci na podobnou zprávu nebo  dárek.

Zasílání intimních snímků má ale pro děti obrovská rizika. Pětina dětí se během takové konverzace setkala se zneužitím zaslaných materiálů, docházelo zejména k vyhrožováním zveřejněním nebo šikaně.

Rizika internetových přátelství

Je samozřejmé, že se děti setkávají i online se spolužáky, kamarády z prázdnin či kroužků. Bohužel stejně jako ve fyzickém světě se online pohybují predátoři, podvodníci a zloději. Nejběžnějším rizikem pro děti jsou falešné profily. Za těmi se mohou skrývat dospělí, ale také spolužáci, kteří si z dítěte chtějí vystřelit. Falešné profily na sociálních sítích zneužívají také hackeři a zloději, kterým jde jen o zisk, vaše dítě je příliš nezajímá – chtějí získat hesla, osobní údaje nebo jiná zpeněžitelná data.

Proto je vhodné ověřit si, že jde skutečně o Elišku z flétny. Totožnost si ověří jen necelá polovina českých dětí. Pokud tak učiní, použijí SMS, Messenger, Skype či jiný podobný nástroj.

Správně bychom si měli vždy ověřit totožnost uživatele, který se s námi chce online přátelit.

Sejít se by odmítla půlka dětí

Velmi často se děti, které spojuje společný zájem, chtějí setkávat nejen online ale i offline. Pokud by české děti požádal jejich internetový kamarád o osobní setkání, polovina by odmítla, třetina by se rozhodovala a jen necelá pětina by šla bez váhání. O takovém setkání by řekly nejčastěji rodičům (59 %). Podle dat takové pozvání dostala čtvrtina českých dětí – z toho 70 % na schůzku dorazilo.

Není nutné vidět v každém profilu predátora. Z valné většiny se děti online kamarádí s jinými dětmi. Pokud by zvažovaly osobní setkání s někým, koho ale z fyzického světa ještě neznají, navrhněte, že na setkání budete také. Můžete také nabídnout schůzku na nějakém veřejném místě. U puberťáků se můžete držet decentně stranou a dohlédnout zejména na to, že 13 letý hoch z Instagramu je skutečně tím, za koho se vydává.

Herní přátelství? Ano, pokud dodržíte tato pravidla

Je tedy nutné skutečně všechny lidi, se kterými dítě komunikuje online, znát osobně? Ne, záleží zejména na charakteru komunikace a věku dětí. Do této chvíle jsme mluvili o intenzivní komunikaci na sociálních sítích. Co ale třeba hry nebo různé volnočasové platformy?

Pokud dítě řeší online herní strategii nebo na fóru diskutuje o sbírání známek, není tak zásadní, kdo je na druhé straně. Je na místě zdůraznit, že online se často zájmy teenagerů a dospělých prolínají (vezměte si například kolik dospělých fanoušků má dětskou knižní sérii o Harrym Potterovi). V takovém případě by se ale debata měla točit výhradně okolo zájmu diskutérů. Dítě by nemělo odpovídat na dotazy, jak se jmenuje, kde bydlí, do jaké chodí školy a podobně.

V případě herní komunikace ve hrách, které hrají i dospělí, bychom doporučili vyhnout se webkamerám. Ideální je, pokud je komunikace psaná (pak není možné definovat věk). Případně, zejména u menších dětí, můžete umístit počítač do společných rodinných prostor, kde máte dítě takzvaně na očích.

Zásady bezpečného online setkávání

V první řadě doporučujeme nastavit všechny účty na sociálních sítích jako soukromé. Díky tomuto nastavení je většina informací skrytá a jen schválení uživatelé mají přístup k příspěvkům, které sdílíte. Je běžné, že predátoři na sociálních sítích vyhledají informace o svých obětech – například, kam chodí dítě do školy, jaké má zájmy nebo domácího mazlíčka. Tyto informace pak zneužívají, aby s dítětem navázali vztah nebo jím manipulovali.

Nastavení účtů jako soukromých také znemožňuje cizím lidem, aby dítě snadno kontaktovali například v  komentářích. Některé sociální sítě umožní omezit i to, kdo vám může poslat žádost o přátelství (doporučujeme toto omezit jen na přátele přátel), označit vás nebo napsat zprávu.

Některé hry umožňují hrát jen s přáteli. Je to pro děti lepší a bezpečnější varianta. Nicméně řady her to z jejich podstaty prostě není možné.

Pokud děti nedopatřením sdílely jakoukoli osobní informaci, například heslo, měli byste okamžitě zakročit. Heslo je nutné bez prodlení změnit. I Děti by měly mít silná a unikátní hesla.

Většina rizik vzniká plíživě a nenápadně, proto je velmi důležité s dětmi mluvit o tom, proč nějaká pravidla dodržujeme. Bavte se společně o tom, že by nikdy neměly sdělovat osobní informace – ať už své celé jméno, bydliště nebo kontakty. Jejich přátelé toto dávno vědí a cizím by se svěřovat neměly.

Pokud nastane situace, která je dětem nepříjemná, neměly by se bát okamžitě jakoukoli komunikaci ukončit a agresora případně nahlásit správci stránek nebo hry. Sociální sítě i hry se řídí pravidly slušného chování, které šikanátoři a predátoři porušují.