„Děti by si měly dát především pozor na to, aby se nenechaly technologiemi příliš pohltit a užívaly je s rozumem“, říká autorka knihy „Hustej INTERNET“ (Nakladatelství Petr Prchal, 2014; ilustrace Lucie Seifertová), která se stala v únoru 2014 nejprodávanější dětskou knihou v České republice.
„Děti do prostředí internetu vstupují jako děti – nebojí se, zkouší, co to udělá.“ „Naším snem bylo překlopit do elektronické podoby encyklopedii Britannica, abychom vrhli všechny ty úžasné informace do internetu,“ dodává Lenka, která je fascinována světem internetu už od roku 1995 a stále ji internet nepřestává udivovat a tráví na něm poslední dobou, kvůli práci, dny i noci.
Rozhovor s Lenkou Eckertovou
Čím se cítíte být?
To je záludná otázka, plynule přepínám mezi několika rolemi – maminka, zaměstnanec Národního centra bezpečnějšího internetu, manažerka, trochu spisovatelka, a pak ještě dělám velkou spoustu dalších věcí, které mě v životě baví.
Jakým způsobem Vám konkrétně změnily život technologie?
Zcela zásadně, protože se ve světě technologií pohybuji od roku 95 minulého století – takže poměrně dlouho, a ten vztah k technologiím se mění – od počáteční fascinace až po stávající opatrnost, protože mám děti a některé věci se mi ve vztahu technologie k dětem vůbec nelíbí.
Co je internet podle Vás, jaká je podle Vás definice internetu?
Definice internetu, to zní velmi suše. Internet je pro mě velkým zdrojem informací, poznání, zábavy a zároveň postupem doby se stává i zásadním zdrojem ohrožení, ale je potřeba pečlivě vážit mezí tím, aby se člověk necítil ohrožen příliš a využíval toho, co internet nabízí.
Když se řekne technologie, je něco co Vás překvapilo?
Jsem ovlivněná tím, co dělám – překvapilo mě, jak děti se nechají pohltit novými technologiemi až za hranice normálního chování, řekla bych, a že zapomínají vlastně na to, že jsou lidé, nikoliv jenom sluhové těch strojů. V pozitivním smyslu mě technologie překvapují neustále.
Byl internet samotný inspirací k sepsání Vašich knih a proč?
Samotný internet nebyl inspirací k napsání mých dvou knížek. Nejdříve jsem napsala knihu pro rodiče a pak teprve pro děti. Inspirací mi byly děti, protože jsem viděla, jak děti reagují na nové technologie, co všechno se jim může stát, jak na to reagují dospělí, že tomu někdy moc nerozumí a měli by chtít porozumět.
A tak jsem se rozhodla, že jim trochu pomůžu. Uvažovala jsem o elektronické distribuci knih přes internet – v prvním případě je kniha více učebnicová, textová, tzn. že se šíří jiným způsobem.
Druhá kniha je pestrobarevná, plná vtipů, obrázky jsou provázané s těmi vážnými věcmi, s osvětou, a z té máme v úmyslu udělat internetovou aplikaci.
Děti se na internetu pohybují zcela přirozeně, nemají zábrany.
Mají zábrany pouze když jim rodiče řeknou, že se mají něčeho obávat a nebo jim to řeknou ve škole a nebo někde jinde, kde se pohybují osvícení dospělí, ale děti do toho prostředí vstupují jako děti – nebojí se, zkouší, co to udělá. Někdy je problém se v tom množství nových věcí na internetu neutopit.
Umíte si na internetu taky hrát?
Musím říct, že dřív jsem si uměla hrát víc, protože čím víc se zabývám těmi problémy, tím méně si na internetu hraju. Internet je pro mne přesto obrovská studnice plná informací. Je důležité umět vybalancovat jeho přínos a obavy.
Na co by si děti měly dát pozor? 3 jednoduché rady…
Děti by si měly dát především pozor na to, aby se nenechaly technologiemi pohltit příliš a užívaly je s rozumem. Aby alespoň občas poslechly rady dospělých, protože to není vždycky k zahození, a aby se zbytečně nesnažily si ten život usnadňovat moc, protože i ten reálný svět okolo technologií má svůj smysl.
Internet a technologie by nám měly sloužit, ne my jim.
Proč je internet hustej?
Internet je hustej, protože je skvělej, ale člověk si musí dát pozor.
Co Vás inspiruje, jaké prostředí?
Knihy jsem psala doma u stolu, potřebuji klid. Čím jsem starší, tím potřebuji hlubší ticho, protože jak je těch informací kolem nás hodně, tak se člověk snadno nechá rozptýlit.
Snažím se pečlivě balancovat mezi strašením a mezi tím, aby čtenáři pochopili, že internet jim má sloužit k tomu, co sami uznají za vhodné (vzdělání, uplatnění na trhu práce, pro zábavu).
Kdybyste měla říct 1 věc, která by Vám chyběla na internetu, kdyby se vypnul…
No jéje, která věc by mi chyběla…Jedna jenom? (smích). Spousta by mi jich chyběla. Hledám inspiraci, informace. Mám ráda sdílení, sdílení radosti. S tím se setkávám neustále.
Velmi se mi líbí, když někdo požádá o pomoc, tak se najde vždycky někdo, kdo chce pomáhat.
Do jisté míry se cítím díky internetu svobodnější, když si ho nenechám proniknout příliš hluboko pod kůži a do rodiny a do zaměstnání, pak ano. Pokud se necháme balamutit a ovládat technologiemi, pak ne, pak jsme jejich otroky.
