Informatička: AI mění svět. Ale rozumíme vůbec tomu, co dělá s námi?

O umělé inteligenci se dnes mluví všude. Vzrušení, obavy, nekonečné diskuze. Je pro nás AI požehnáním, hrozbou nebo něčím, co stále ještě nedokážeme pochopit? Na všechny tyto otázky odpovídá slovenská vědkyně a odbornice na AI prof. Ing. Mária Bieliková, PhD. A přidává i klidný a realistický pohled, který v záplavě clickbaitových titulků často chybí.

Ocenění, které není jen o jedné osobě

Mária Bieliková letos získala prestižní ocenění ESET Science Award v kategorii Výjimečná vědkyně na Slovensku. Tuto cenu uděluje mezinárodní komise význačným vědcům a vědkyním od roku 2019, každý rok oceňuje osobnosti v kategoriích Výjimečná osobnost vědy na Slovensku, Výjimečná osobnost vědy do 35 let a Výjimečná osobnost vysokoškolského vzdělávání.

Radost a vděčnost ale nesměřuje Mária Bieliková jen k sobě. „Tahle cena patří celému týmu. V IT i technologiích obecně jsou výsledky vždy týmová práce,“ říká s pokorou. A dodává, že je ráda, že poprvé v historii šla hlavní cena právě do oblasti IT a AI – oboru, který letos pronikl dokonce i na seznam Nobelových cen.

Její radost má ale i hlubší rozměr. „Za poslední roky se z umělé inteligence stal fenomén, ale stále čelíme nepochopení a strachu. Jsem ráda, že i takto významná cena může přispět k tomu, aby se o AI mluvilo věcněji a s respektem,“ doplňuje.

Budoucnost, kterou neznáme

Kam nás AI zavede za 20 let? Slavný historik Yuval Noah Harari tvrdí, že dnes poprvé v dějinách netušíme, jak bude svět vypadat za dvě dekády. A Mária Bieliková mu dává za pravdu.

„Svět byl vždy složitý a nejistý. Dnes ho technologie dělají ještě méně předvídatelným. AI nám nejen usnadňuje práci, ale vytváří i zcela nové struktury, které mohou mít zásadní dopady – třeba vznik nových pandemií,“ říká Bieliková.

Podle ní technologie navíc rozdělují společnost a manipulují naše myšlení rychlostí, kterou si před pár lety nikdo nedokázal představit. „Digitální propaganda, dezinformace, uměle vytvořená polarizace – to jsou nové výzvy, které nejsme připraveni zvládat.“

Co bude za 20 let? To si netroufá odhadovat. Jisté je ale podle ní jedno: „V budoucnu nebude tolik záležet na tom, kolik toho umíme nazpaměť. Důležitější bude, jak dokážeme spolupracovat, komunikovat a být součástí komunity.“

Dodává, že možná přijde doba, kdy opustíme systém hodnocení založený na testech a znalostech. „Budeme víc stavět na schopnosti spolupracovat, tvořit a žít smysluplný život.“

Myslící stroje? Ještě ne

S nástupem generativní AI roste i otázka, jestli si musíme přehodnotit, co vlastně znamená být člověkem. Jsou stroje schopné myslet?

„Dnešní AI systémy jsou úžasné. Některé úkoly zvládají lépe než lidé. Ale nechápou, co dělají. Nejsou vědomé, necítí emoce,“ vysvětluje Bieliková. Podle ní máme před sebou ještě dlouhou cestu, než bychom mohli mluvit o „myslících“ strojích.

Připomíná i nedávné úspěchy velkých modelů, jako je GPT nebo AlphaFold. „Tyto nástroje dokáží řešit složité problémy. Ale stále jim chybí vědomí, pochopení kontextu a schopnost nést odpovědnost.“

Kreativita: lidská, nebo strojová?

Umělá inteligence dnes umí generovat hudbu, obrazy i texty. Znamená to, že přebírá naši kreativitu? Podle Bielikové ne tak docela: „AI může tvořit originální výtvory, ale umění není jen o výsledku. Je o tom, jak propojuje lidi, jaké vztahy a emoce v nás vyvolává. A to AI zatím neumí.“

Připomíná ale, že technologie mohou být užitečné jako nástroj. „AI nám může pomoci rozvíjet kreativitu, usnadnit tvorbu. Ale nikdy plně nenahradí lidskou potřebu vyprávět příběhy a sdílet je s ostatními.“

Kam až může AI zajít?

Vývoj AI dnes běží rychleji než kdy dřív. A to s sebou nese otázku: Jak rychle je už příliš rychle?

„Zpomalit vývoj technologií bez zásadní změny společnosti nejde,“ říká Bieliková. Podle ní ale musíme věnovat stejně velké úsilí zkoumání dopadů AI na společnost, jako věnujeme samotnému vývoji modelů.

V Kempelenově institutu například zkoumají, jak AI generuje dezinformace, včetně těch personalizovaných. „Nejde jen o technické parametry modelů. Musíme rozumět tomu, jak technologie ovlivňují naše rozhodování, naše hodnoty a naši budoucnost.“

AI jako pomocník i hrozba

Bieliková připomíná, že AI má obrovský potenciál – třeba v medicíně, kde pomáhá objevovat nové léky. Ale stejná technologie umožňuje i šíření dezinformací nebo manipulaci veřejného mínění.

„AI může pomoci řešit klimatickou krizi, ale zároveň ji někdo může využít k tomu, aby ji bagatelizoval. AI sama o sobě nemá záměry. To lidé rozhodují, jak ji použijí,“ upozorňuje.

Zdůrazňuje také, že technologie mohou prohloubit nerovnosti – mezi jednotlivci, regiony i státy. „Je na nás, jestli z AI uděláme nástroj prospěchu, nebo zbraň.“

Jak vybudovat důvěru v AI

Důvěra v AI je klíčová – a zatím křehká. Podle Bielikové musíme do vývoje technologií zapojit nejen vědce a inženýry, ale i filozofy, právníky a etické experty. „Etika a důvěryhodnost musí být součástí každého AI projektu od samého začátku,“ říká.

A zdůrazňuje, že roli v tom hrají i velké firmy: „Bez spolupráce soukromého sektoru nemáme šanci nastavit pravidla, která budou AI držet v mezích a zároveň umožní její smysluplný rozvoj.“

Na závěr připomíná, že klíčem k odpovědnému rozvoji AI je transparentnost, spolupráce a ochota mluvit i o tom, co je nepohodlné. „Technologie samy o sobě nejsou dobré ani zlé. Záleží na tom, jak je použijeme.“

Jak ChatGPT mění vzdělávání?
Co je DeepSeek a odkud se vzal?
Fialové pomeranče? Deepfake fikce už (skoro) nepoznáte
Digitální vzdělávání zvyšuje bezpečnost dětí i kariérní vyhlídky