Téměř každý si čas od času vyhledá nějaké informace o zdraví na internetu. Někdy ale může takové chování hraničit s kyberchondrií, tedy chorobným vyhledáváním informací o nemocech. A podobně jako klasická hypochondrie může mít vážné dopady. Jak dopadli Češi v našem průzkumu?
Kyberchondrie je porucha, při které si uživatel nadměrně vyhledává informace o zdraví na internetu. Místo uklidnění si ale často diagnostikuje závažná onemocnění, což vede k větší úzkosti, která ale nemá racionální odůvodnění (stejně jako tomu je u hypochondrie). Kyberchondrie se může týkat fyzického i duševního zdraví.
O svém zdraví se radí s doktorem Googlem 95 % Čechů, 7 % lidí uvádí, že zdravotní informace vyhledává skoro pořád. Častěji pátrají po svých symptomech ženy. Zdravotní informace si hledá polovina uživatelů mezi 18. a 30. rokem, u lidí nad 50 let je to třeba jen třetina. Rozdíl je dán technologickou zdatností. Pro mladé uživatele je zkrátka přirozenější nejdříve otevřít Google než zvednout telefon.
Tyto informace naopak vůbec nevyhledává celá desetina lidí se základním vzděláním, totéž ale tvrdí jen 1 % vysokoškoláků. Naopak nejčastěji své zdraví řeší právě vysokoškoláci. I těm ale chybí při diagnóze sebe sama kontext a odborný nadhled.
Dobrou zprávou je, že podle dat žádná skupina lidí není vyloženě ohrožená kyberchondrií a téměř všichni uživatelé vědí, kdy už oslovit odborníka.
„Kyberchondrie není prozatím oficiální diagnózou s jasně definovanými kritérii. V posledních letech se však s rozšířením internetu tento termín objevuje mezi odborníky stále častěji. V podstatě jde o to, že člověk zažívá silnou úzkost a stres při vyhledávání informací o svém zdraví nebo zdraví někoho blízkého. Hledáním těchto symptomů stráví i několik hodin denně. Nové informace úzkost nezmírňují, ale naopak zvyšují. Může cítit potřebu ujistit se u svého lékaře, že tomu tak je. Ve výsledku však nemusí lékaři důvěřovat,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Kamila Ryšánková.
Češi se radí s odbornými stránkami
Většina z nás se s internetem pouze radí a dohledává si informace. Jen minimum lidí uvádí, že by nemělo lékaře (4 %) nebo jim lékař nebyl ochoten poskytnout telefonickou konzultaci (6 %).
Velmi důležité je také to, kde si lidé informace hledají. Nejčastěji se čeští uživatelé obracejí na webové stránky lékařů či klinik, tematické stránky jako je například ulekare.cz nebo stránky lékáren. Jen desetina lidí se obrací na diskuzní fóra nebo profily laiků na sociálních sítích.
„Je zajímavé, že uživatelé do 40 let třeba častěji hledají i dávkování léků než generace nad 50 let. S ohledem na to, že řada uživatelů si pro informace chodí na stránky lékáren, je zřejmé, že si příbalový leták vyhledají tam,“ nabízí vysvětlení naše bezpečnostní specialistka Vladimíra Žáčková. „Právě to, že Češi čerpají informace z odbornějších zdrojů, je vynikající zpráva.“
Třetina lidí se obrací také na Wikipedii. Tu ale nelze považovat za odbornou, editovat ji totiž může kdokoli a často články upravují nadšení dobrovolníci. Informace zde mohou proto být zavádějící.
Rady? Ověříme v ordinaci!
Na rady, které si Češi najdou, ale příliš nedají. Mírná většina uvádí, že je velmi nepravděpodobné, že by se internetovými doporučeními řídila bez konzultace s lékařem.
Googlení zdravotních informací ale pomáhá, nebo si to alespoň téměř polovina lidí myslí. Jen jediné procento uživatelů uvádí, že poté, co zkusili rady z internetu, zaznamenali mírné zhoršení stavu. Nemalá část uživatelů (44 %) tvrdí, že rozdíl nezaznamenali vůbec. Jde o subjektivní názor jednotlivců a roli může hrát i placebo.
„Nejvíce záleží na typu problému, který hledáme. Je pravděpodobné, že pokud nás bolí hlava z únavy nebo nedostatku pitného režimu, tak jednoduchá rada na internetu zpravidla zafunguje. Úplně jiné to bude v případě, kdy trpíme vážnějšími problémy, které vyžadují individuální a komplexní řešení. V tomto směru bude i samotný internet krátký a nevyhneme se konzultaci s lékařem,“ dodává Ryšánková.
AI rádce může pacienty zklamat
Bezpečnostní experti ale varují před různými AI nástroji, kterým mají pacienti tendence své zdravotní problémy svěřovat s vírou, že jsou anonymní.
⇒ ChatGPT: Stojíme na prahu nové éry podvodných zpráv?
Jde totiž o citlivé osobní údaje (podle zákona o ochraně osobních údajů jde o zvláštní kategorii osobních údajů), proto je nutné je pečlivě chránit.
Pro vyhledávání samotné je lepší používat anonymní okno prohlížeče, které neukládá historii prohlížení ani soubory cookies. Pokud zadáváte svoje citlivé osobní údaje do jakékoliv online poradny, nejprve si prověřte, zda chcete službě důvěřovat.
„Opatrná bych byla i při využívání chatbotů a podobných AI nástrojů. Informace z chatbotů je vždy třeba ověřovat s dalšími věrohodnými zdroji nebo přímo s lékařem. Zároveň zde platí to samé jako u online zdravotních poraden, pokud se s chatbotem radíme o našem zdravotním stavu, poskytujeme mu tím naše citlivé osobní údaje. V podmínkách dané služby tedy nejprve vždy zjistěte, jak s vašimi údaji bude dále nakládat,“ upozorňuje Žáčková.
Rozhodně nedoporučujeme sdílet takové informace na sociálních sítích. V případě fór a poraden odporučujeme vytvořit si zcela anonymní profil či identitu – tedy takovou, která se nijak nepojí s vaším jménem a dalšími osobními údaji.
Dbejte také na používání silných hesel a vícefázového ověření u všech svých online účtů.