Německo se obává, že ruští hackeři ovlivní spolkové volby

Snahu ovlivňovat výběr nové hlavy státu v USA nebere americká administrativa na lehkou váhu. Končící prezident Barack Obama podporovaný řadou senátorů nařídil zevrubné vyšetřování, aby se potvrdila nebo vyvrátila spekulace o zájmu Kremlu na vítězství Donalda Trumpa. Ruská strana i Trump tuto teorii zásadně odmítají. Němečtí politici ve světle prvních důkazů CIA varují, že by se podobný scénář mohl zopakovat i v největší evropské zemi.

„Existuje reálné nebezpečí, že volby do Bundestagu v příštím roce budou narušeny cílenou infiltrací zvenčí, která bude mít za cíl manipulovat s fakty nebo názory,“ upozornil v rozhovoru pro německý deník Koelner Stadt Anzeiger poslanec Wolfgang Bosbach z vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Obavy neskrývá ani mluvčí koaliční SPD pro zahraniční záležitosti Rolf Muetzenich, který v rozhovoru pro britskou BBC uvedl, že „bohužel nelze vyloučit takové aktivity ani v Německu“. Volební kampaň podle něj budou provázet snahy o diskreditaci a „falešné příběhy“.

Ruští hackeři jsou aktivní již teď

„Je zde velké nebezpečí, že dojde k útokům hackerů na strany a frakce, a že dezinformační kampaň bude nabývat na intenzitě. Musíme se s tím poprat a vyzbrojit se příslušnými právními předpisy,“ míní mluvčí vládní CSU pro vnitřní záležitosti Stephan Mayer. První náznaky aktivit ruských hackerů na německém území již proběhly.

Podle Hanse-Georga Maasena, šéfa spolkové zpravodajské služby Bundesamt für Verfassungsschutz (BfV) jde především o členy nechvalně známé hackerské skupiny Fancy Bear nebo také APT28, jež má mít přímé vazby na ruský stát.

„Evidujeme stále agresivnější způsoby kybernetické špionáže. Náznaky pokusů o ovlivnění německých parlamentních voleb v příštím roce se zintenzivňují,“ prohlásil Maasen.

Diplomatická roztržka mezi Německem a Ruskem propukla letos v lednu kvůli dezinformační kampani o údajném únosu a znásilnění třináctileté ruské dívky v Berlíně. Případ se objevil v televizní reportáži s názvem „Lisa F“. Po jejímž odvysílání němečtí politici obvinili Moskvu z podněcování krajně pravicových skupin a rozšiřování konspiračních teorií v Německu.

Obrana? Téměř nemožná, říká expert

Zabránit skupinám útočníků v ovlivňování nadcházejících voleb do Spolkového sněmu ale bude nesmírně těžké. „Způsobů, jak by mohli ruští hackeři volby ovlivnit, je mnoho a těžko se může zpravodajská služba zaměřit na všechny. Důležité bude ochránit samotný proces hlasování a sčítání hlasů. Jakákoli elektronická komunikace představuje potenciální riziko,“ říká Miroslav Dvořák, technický ředitel antivirové společnosti ESET.

Parlamentní volby v Německu se uskuteční na podzim příštího roku. Současná německá kancléřka Angela Merkelová již oznámila, že se pokusí počtvrté obhájit mandát a opět stanout v čele největší evropské ekonomiky. Dosavadní průzkumy předvolebních preferencí jí dávají velkou šanci na vítězství. To se nemusí líbit Rusku, vůči němuž Německo prosazuje ekonomické sankce kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů ve východních regionech Ukrajiny.