Budu štíhlá nebo nikdo! Jak bojovat s tlakem na vzhled?

Dnešní teenageři se potýkají s tlakem, který si asi jen těžko dovedeme představit. Polovina z nich se potýká s nějakou duševní nepohodou, třetina mladých lidí řeší vážné úzkosti a pětina má problémy s depresí. Důvodů je řada.

„Podstatnou roli hrají socio-kulturní faktory. Převládající kult těla, tedy velký společensko-kulturní tlak na vnější vzezření, vede u mnoha dívek k nízkému sebevědomí a pocitům méněcennosti,“ vysvětluje Petr Winkler, ředitel Národní ústavu duševního zdraví, který zkoumal duševní zdraví deváťáků.

Silný tlak na děti a dospívající vytvářejí i filmy, časopisy a sociální sítě, které zobrazují takzvaný ideál krásy. Sociální sítě nejsou samy o sobě příčinou nízkého sebevědomí nebo duševních problémů, ale značnou měrou přispívají k jejich rozvoji problémů. To víme jistě a máme pro to data – Floridská univerzita například prokázala, že ženy, které sledovaly každých 20 minut Facebook, byly méně spokojené se svým tělem.

Ještě dříve, než jsou děti schopné popsat své vlastní pocity, už vnímají štíhlost jako svůj vzor.

Uchráněni nejsou ani ti nejmenší. Studie z roku 2010 prokázala, že ovlivněné ideálnem štíhlosti jsou už 3-5letá děvčátka, s obézní postavou si například spojují více negativních slov jako je ošklivý, zlý, hloupý apod. Popravdě, kdy jste naposledy viděli v pohádce princeznu s konfekční velikostí 42?

„Ve své praxi se v poslední době setkávám s dospívajícími dívkami kolem 14-16 let, které zvažují permanentní make-up, úpravu rtů. Některé z nich dokonce mluví i o razantnějších úpravách svého těla, jako je třeba plastika prsou, zmenšení nosu a podobně. Jde o téma, které řeší většina dospívajících, obzvlášť v době, kdy se jejich těla mění. Nyní je to dost zintenzivněné sociálními sítěmi, které dětem ukazují nereálný a jen velmi těžce dosažitelný ideál. Dokonce ukazují, jak by si přáli vypadat nebo s jakým filtrem se cítí lépe. V tom samozřejmě hraje roli i to, zda jsou za takový vzhled oceněné zpětně okolím na sociálních sítích. Častěji toto téma přináší dívky, ale samozřejmě i mezi chlapci se objevuje přání nabrat svaly nebo zhubnout,“ popisuje @Dětská_psycholožka Kamila Ryšánková.

Určitá nejistota ohledně vlastního vzhledu je u dospívajících běžná. Pokud to ale doprovází intenzivní myšlenky na změnu těla, které narušují dospívajícímu běžné denní fungování, je třeba zbystřit. Strach z toho, že nás lidé v okolí budou zesměšňovat za to, jak vypadáme, v nás může způsobovat silné úzkosti nebo poruchy příjmu potravy. V dospívání se objevují první příznaky tzv. dysmorfofobie, což je onemocnění, u kterého si osoba myslí, že má nějakou vadu na svém těle. Typicky potom vyhledává plastické nebo kosmetické úpravy.

Jen polovina dětí je spokojená se svou postavou nebo obličejem. Nejčastěji děti uvádějí, že by rády změnily svou postavu – třetina chce zhubnout a třetina naopak nabrat svaly. Téměř desetina ale zvažuje i operace – zejména plastiku prsou (8, 12 %) a pozadí (7, 8 9%). Podle Kamily Ryšánkové si na svůj vzhled stěžují už desetiletí, někdy dokonce i mladší děti.

Sociální sítě, podobně jako obálky časopisů, nezobrazují realitu. Obzvláště celebrity a profesionální influenceři používají filtry. Základní filtry mohou změnit barevnost fotky nebo ji oříznout, ale pokročilé dokáží odstranit akné, přidat líčení nebo změnit účes, ale dokáží v podstatě jakoukoli úpravu. České děti tyto filtry používají hlavně pro zábavu, jen desetina, aby dobře vypadala.

Je dobře, že děti využívají filtry pro radost, ale to neznamená, že se cítí online vždycky dobře. Polovina se setkala s urážkami kvůli vzhledu (bodyshamingem). Ovšem podle závěrů studie Děti a kult krásy se dvakrát častěji s bodyshamingem setkávají offline. Bohužel tedy od lidí, které znají osobně.

Vynikající zprávou je, že 92 % dětí se online zesměšňování nebo urážení nedopouští. Ačkoli to tedy při výletu na TikToK může vypadat všelijak, naprostá většina uživatelů je slušná.

Bodyshaming sráží děti na kolena

Na základě kritiky vzhledu se 7,5 % dospívajících začalo omezovat v jídle a 5 % redukovalo příjem potravin na minimum. Téměř čtvrtina dětí v reakci na online komentáře přestala důvěřovat jiným uživatelům, 8,5 % začalo omezovat online komunikaci ale jen 1,65 % začalo reagovat a „hejtovat“ zpět.

Nejčastěji si samozřejmě berou kritiku osobně a doplácí na to sebevědomím. Čtvrtina dětí naopak vnímá kritiku pozitivně – podle nich je posunula dál a jsou nyní silnější.

„Pro děti je většinou nejbolestnější kritika, která přichází od nejbližších – nejčastěji rodičů. Obzvlášť v prvních letech života děti zcela nekriticky a bez odstupu přijímají informace, které o nich jejich okolí říká.  Spousta dětí se při nadměrném kritizování snaží, co nejvíc „zamakat“ a zavděčit se tím rodičům. Může to potom vést k honbě za dokonalou postavou a vzhledem jen proto, aby konečně pocítily uznání od rodiče,“ podotýká Kamila Ryšánková.

Vždy je důležité, od koho kritika přichází. Dnešní děti jsou vystaveny velkému množství informací, na které není jejich mozek připravený.

Jak pomoci dětem nepodlehnout tlaku

1. Berte cizí obrázky s rezervou
   Použití filtrů nebo grafických programů na úpravu vzhledu na první pohled nepoznáte. Je ale dobré vědět, že je influenceři, celebrity a firmy ve velkém používají. To, co vidíte na plakátu a vyladěném postu, patrně není autentické.
2. Přemýšlejte nad vším kriticky
   Dívejte se na jiné příspěvky s odstupem. Byl vytvořen pro někoho, dost možná s cílem získat reakce a lajky. Dívejte se na věci v kontextu. Například srovnávat se s profi modelkami nebo fitness cvičiteli asi nebude nejrozumnější.
3. Buďte dětem vzorem
   Děti jsou naše zrcadla a týká se to i vztahu k sobě samým a sebelásky. Pokud se kritizujete a shazujte, budou vaše děti dělat totéž.
4. Podporujte pozitivní jednání
   Ošklivých věcí slýcháme každý den hodně. Podpořte děti v tom, aby se naopak naladily na pozitivní vlnu, psaly hezké komentáře a podporovaly své přátele.
5. Buďte vybíraví
   Pokud se při sledování nějakého kanálu, necítí dobře, nesledujte jej. O nic nepřijdete, když nebude sledovat všechno a všechny. Sociální sítě by měly být bezpečný prostor. K tomu je ale nutné si dobře vybrat jejich obsah.
6. Oceňte svoje tělo
   Lidské tělo je dokonalý stroj, které dokáže neuvěřitelné věci. Pro změnu se podívejte na to, co vaše tělo zvládlo dobře, nebo co je na něm krásné.

Jak posílit sebevědomí

Odolat tlaku sociálních sítí samozřejmě pomáhá, pokud je vaše dítě dost sebevědomé.

Sebevědomí se vyvíjí během celého dětství. Není ale potřeba děti jen chválit.  Odborníci doporučují oceňovat proces, kdy se dítě něco učí. Pomáhá dítě od malinka povzbuzovat k samostatnosti a nechat ho rozhodovat o sobě samém. Začínáme drobnosti jako je cíl procházky nebo barva trička, které si oblékne. Postupně dítě může spolurozhodovat o rodinných záležitostech, jako je cílová destinace dovolené a podobně. Důležité je, že se dítě cítí jako respektovaná osobnost.

Učte děti také pracovat s chybou a kritikou. Chybujeme všichni, to je normální. Ale nemá smysl se chybou užírat, můžeme ji napravit a poučit se z ní. Věcná kritika nám s tím pomůže, ale „hejt“ který je jen nenávistným výlevem? Tomu se dá jedině vysmát.

Pokud máte pocit, že se vaše děti necítí ve svém těle dobře, neodbývejte je jenom větou „Ale prosím tě, taková hezká holka / šikovný kluk!“. Vyslechněte je. Někdy není nutné ani nic říkat, jenom tu pro ně být.

„Nejjednodušší reakcí je ptát se, jak to vnímá dítě. Jak se cítí ve svém těle, co na svém těle má nejraději, kdy a v čem se třeba necítí dobře. Vždy ho vyslechněte a nemávněte rukou nad tím, že se cítí nejisté. Zkuste se doptat, co by si dítě představovalo jinak a kde se tyto myšlenky berou – je opravdu nespokojené dítě nebo jde o něco, co mu řekl třeba spolužák ve škole? Proto abychom mohli adekvátně reagovat, tak musíme zjistit, odkud nespokojenost pramení,“ radí Kamila Ryšánková. „Od začátku, kdy dítě začíná používat sociální sítě, je důležité mluvit i o tom, jak fungují filtry pro úpravu fotek s tím, že na sociální sítě vybíráme jen ty nejhezčí fotky. A taky zařadit i to, co nám naše těla taková, jaká jsou, umožňují – chodit, hýbat se, tancovat, sportovat. Někdy jde o věty, které děti přebírají od svých rodičů nebo prarodičů.“

Pomoci může také prostě odpojit se. Je prokázáno, že teenageři, kteří snížili čas online o polovinu, se během pár týdnů cítili mnohem spokojenější se svým vzhledem a váhou.