Nadužívání technologií je velký problém, váží se na něj zdravotní problémy, i ty sociální. V našem posledním průzkumu jsme se zajímali o to, jak často využívají Češi konkrétní technologie a zda už to nehraničí se závislostí. Zkoumali jsme, jak využívají obrazovky ve volném čase (tedy bez přípravy do školy nebo v zaměstnání). Typickými příklady problémového nadužívání technologií je FOMO, doomscrolling nebo třeba nomofobie.
Příkladem je nadměrné hraní počítačových her, přílišné trávení času na sociálních médiích nebo obsesivní sledování televize. Pro offline svět je neznámějším příkladem gambling nebo závislost na nakupovaní.
Člověk se stává natolik pohlcen těmito aktivitami, že mu brání v normálním fungování v každodenním životě.
Dobrou zprávou je, že Češi mají své užívání technologií poměrně dost pod kontrolou. A jen velmi malá část vykazuje rizikové znaky závislosti. Závislost na technologiích se ale vždy hodnotí v kontextu – musí být splněna široká škála kritérií, nestačí jen, že momentálně hrajete vynikají hru takřka nonstop nebo experimentujete s nějakou aplikací. Zda už vaše užívání hraničí se závislostí, si můžete ověřit v testu Kliniky Adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Online jsme příliš, myslí si mladí lidé
Kolik času stráveného online je „tak akorát“ se výrazně liší podle profese a zájmů člověka. Závislost nedefinuje nijak čas. Úspěšný programátor nebo etický hacker může strávit u počítače i deset hodin denně, ale závislý není.
Polovina Čechů se domnívá, že tráví u obrazovek adekvátní množství času, celkově 43 % se ale domnívá, že je to moc. Zejména se jedná o mladé lidi do 24 let (60 %) a uživatele s vysokoškolským vzděláním (54 %).
Třetina lidí se kvůli času online cítí občas provinile, pětina se tak cítí velmi často nebo pořád. Výrazně častěji se takto cítí mladší uživatelé a uživatelé z Moravy.
Bez mobilu ani ránu
Nejčastěji tráví Češi čas online s telefonem, v průměru téměř 4 hodiny, na druhém místě je počítač (3 hodiny), u televize sedí průměrný Čech necelé 2 hodiny denně. Preferované zařízení pro relax se hodně liší podle generace uživatele. Zatímco mezi mladými uživateli jsou to jednoznačně telefony, mezi uživateli nad 55 let dominuje televize. Užívání herních konzolí je nejčastější v generaci 25-34 let.
Lze také říci, že televizi výrazně méně sledují obyvatelé Prahy (jen 1,3 hodiny), zato u ní více času tráví středoškolsky vzdělaní bez maturity (3,3 hodiny).
Polovina uživatelů řeší smutek online
Jedním z typických příznaků problematického používání internetu je to, že online hledáme emocionální útěchu, namísto, abychom se svěřili blízkým. Když jsou Češi smutní nebo nervózní tráví více času online jen necelých 60 % z nich. Typicky proto, aby našli rozptýlení.
Toto chování je opět typičtější pro mladší uživatele, 12 % uživatelů do 24 let dokonce připouští, že je pro ně snazší se svěřit online. Lidé od 45 let už útěchu online vyhledávají jen málo.
V případě psychické nepohody jsou častěji online lidé z Olomouckého, Karlovarského a Středočeského kraje, nejméně naopak lidé z Královehradeckého. Obecně se to dotýká zejména lidí z velkých měst.
Závislostí na technologiích Češi netrpí
Pokud je někdo závislý na technologiích, ztrácí u nich pojem o čase a zapomíná na společenský život.
Jen desetina lidí přiznává, že by někdy nestihla nějakou událost s rodinou nebo přáteli kvůli virtuálním aktivitám, často se to stává pouhému 1 procentu lidí.
Polovina lidí ztratí u obrazovek pojem o čase jen výjimečně nebo vůbec, třetina občas; pětině českých uživatelů se to ale stává pravidelně. Platí, že častěji se takto „zapomínají“ ženy. Riziku nadužívání z této perspektivy čelí také mnohem častěji mladí uživatelé do 24 let.
Digitální detox zvládáme dobře
Pravidla digitální hygieny radí být jednou za čas také offline. To vadí jen desetině Čechů. Digitální detox (tedy úmyslný čas online) si ordinuje 60 % z nás. Většině lidí to nevadí, byť třetina přiznává, že offline jsou neradi (a to pro případ, že by došlo ke kritické situaci).
V porovnání s loňským rokem se téměř polovina uživatelů pokusila snížit čas trávený u obrazovek. Nejčastěji omezovali čas surfování online (20 %), odhlašovali aplikace či služby (18 %), stanovovali si časový limit (13 %) nebo cíleně vyhledávali offline aktivity (12 %).
Typičtější je takovéto omezení času u uživatelů pod 34 let. Hlavní motivací bylo právě nadužívání (69 %) nebo osobní zkušenost s nějakým negativním důsledkem užívání internetu (26 %).
Češi dokáží najít cestu z digitálního labyrintu
Nadužívání a závislost na technologiích je téma, o kterém se stále více hovoří a zdá se, že v českých uživatelích toto rezonuje. Podle aktuálních dat umějí vyladit čas online a offline a odpojit se, je-li to třeba. Zvláště mladá generace je si vědoma svého digitálního chování a věnuje pozornost digitální hygieně.
Důvodem k optimismu je i to, že mnozí uživatelé se snaží snižovat čas strávený u obrazovek a upřednostňují offline aktivity. Co se týče digitálního detoxu, dvě třetiny Čechů ho praktikují a necítí se při tom nepříjemně.