S podvody se lze setkat i při hraní her. Kybernetičtí útočníci zneužívají netrpělivost a zvědavost, tedy vlastnosti, které jsou u dětí běžné. Představíme si několik nejběžnějších metod, jak se útočí i to, jak podvodníkům nenaletět.
#1 Sociální inženýrství a malware
Hry a jejich nejnovější data disky něco stojí. Děti je chtějí, ale ne všichni rodiče za ně chtějí utrácet větší sumy (ať už z finančních nebo výchovných důvodů). Jejich ratolesti ale pak nemohou držet herní krok s kamarády a spoluhráči, čímž se mohou pro podvodníky stát snadnou obětí.
Útočníci dobře vědí, že spoustu hráčů má hluboko do kapsy a snaží se je zlákat příslibem bezplatné verze hry. Háček je v tom, že takové verze jsou ke stažení pouze na pochybných fórech, konkrétním odkazu nebo přes tzv. torrenty. Uživatel si spolu s hrou může stáhnout i malware, který může být použit ke špehování oběti, zašifrování cenných dat nebo dokonce k poškození herního zařízení. V takových případech bývá škodlivý kód součástí instalačních packetů hry a není ho možné snadno odhalit.
Někteří soutěživí hráči si stahují také takzvané „cheaty“, tedy postup, jak získat rychle výhodu ve hře nebo obejít složitý úkol. Jde v podstatě o podvod. Kromě toho, že kazí hru všem ostatním, ohrožují i sami sebe. Útočníci využívají situace a někdy slibují hráči „cheat“, pokud provede určitou akci, navštíví nějakou webovou stránku či fórum, kde se z něj například pokusí vylákat citlivé údaje a podobně.
Využití „cheatů“ se nemusí vyplatit. Tvůrci her to neradi vidí a může to vést až k vyloučení z hraní v budoucnu.
#2 Falešné hry
Objevují se také falešné verze her, které pak zobrazují nevyžádanou reklamu, sbírají data nebo jinak vydělávají na dětské naivitě.
Útočníci vytvoří falešnou verzi hry napodobující populární tituly, jako je Minecraft nebo Fortnite. Druhé jmenované hře se přesně toto stalo v roce 2018. Stává se to u drahých titulů, které se najednou „objeví zdarma“, u her stažených mimo oficiální obchody nebo u her, jejichž očekávané vydání dlouho trvá. V posledním jmenovaném případě ale uživatel nestáhne (a teda ani nespustí) hru, ale zpravidla jen škodlivý kód.
Rizikem jsou i ztrojanizované aplikace pro telefon. Jde o proces, kdy útočník nahraje do aplikačního obchodu místo legitimní verze hry verzi s malwarem.
#3 Krádež citlivých informací
Malí hráči nedokáží vždy přesně rozlišit, co je správné a co ne. Mohou tak sami jiným hráčům sdělit soukromé informace, které je mohou ohrozit nejen online, ale i ve fyzickém světě. Hráči spolu často komunikují v reálném čase přes Discord, sledují jiné hráče v živých přenosech na Twitchi nebo sdílí vlastní hry přes Roblox. A mohli bychom jmenovat další a další platformy nebo třeba fóra. Všude děti navazují kontakty a někdy i přátelství. Je důležité uvědomit si, že nikdy si nemůžete být úplně jistí uživatelem na druhé straně.
Naučte děti, aby nikdy nesdílely s cizími uživateli citlivé informace, například, kam chodí do školy, kde bydlí ani detailní informace o rodičích a sourozencích.
#4 Šikana a nenávist
Možnost skrýt svou identitu za herním avatarem dává nefér uživatelům příležitost znepříjemnit hru ostatním. Takovým příkladem může být šikana méně zkušených hráčů („noob“) nebo těch, kteří hrají kratší dobu a nedosáhli tedy takových herních úspěchů. To samozřejmě může mít vliv na chování dětí i mimo herní prostředí.
Hra umožňuje prožít různé emoce, často znásobené emotivním příběhem hry, adrenalinem či pocitem anonymity. Děti se tak mohou setkat (na zmíněných platformách nebo v konverzačních nástrojích přímo ve hře) s nadávkami, agresí či obviňováním. Jednorázově se to stane každému. Pokud se nevhodné chování vyostří, je vhodné zvážit, zda ve hře pokračovat, nebo například nezměnit skupinu, ve které dítě hraje.
Pokud dětem není komunikace ostatních hráčů příjemná, nemusí ji strpět. Mnoho her – stejně jako sociálních sítí – umožňuje hráčům nahlásit nevhodné chování nebo problémové spoluhráče a podvodníky. Zodpovědné hlášení zvyšuje bezpečnost nejen pro hráče, který problém nahlásil, ale i pro všechny ostatní účastníky.
Pokud se dětem na hře cokoli nezdá, je dobré, aby si promluvily s někým, komu důvěřují.
Pro všechny hráče platí stejný metr, takže je dobré, aby si každý uživatel uvědomil, že jeho chování a komentáře mohou někoho také rozladit. Pravidla slušného chování platí i při hraní.
Herním rizikům lze předcházet
Většině uvedených rizik lze poměrně snadno předejít. V herním zařízení je dobré mít nainstalovaný bezpečnostní program (ať už jde o telefon, počítač či tablet). Moderní antiviry mají i herní mód, takže se není třeba obávat, že by různá upozornění kazily herní prožitek.
Hry, které chce dítě zkusit, vždy kupujte. Stažení hry z fóra je jednoduše krádež (nemluvě o riziku malware). Herní platformy mívají často slevy, můžete je pomoci dětem najít, aby za hru neutratily celé kapesné. Další triky, jak stahovat bezpečně, najdete v tomto článku.
V neposlední řadě naučte děti, aby se nesvěřovaly anonymním uživatelům, které znají jen z her. To, že mají společný koníček, není dobrý důvod prozradit, kde přesně bydlím. Naučte je, že nemají ani ve hře nebo v komunikaci o své oblíbené hře říkat nic, co by neřekly cizímu člověku při náhodném setkání.
⇒ Jak mluvit o technologiích s dětmi tak, abyste si rozuměli?
⇒ Malware i šikana. S jakými riziky se děti potýkají online?
⇒ Jaké technologické trendy si ohlídat u školáků?
Článek je součástí projektu Safer Kids Online
Safer Kids Online je celosvětová iniciativa společnosti ESET. Cílem této iniciativy je přinášet informace, které mohou rodiče, vychovatelé, děti a učitelé využít k otevření diskuze o bezpečnosti na internetu a poskytnout nástroje pro vytváření bezpečného online prostředí pro všechny děti.