Jak bojovat s nenávistí na internetu?

Děti dnes vyrůstají v éře, ve které mají sociální sítě nezastupitelnou úlohu. Umožňují dětem sdílet reálné momenty také online a organizovat si společenský život, ale přinášejí i nové problémy, se kterými řada rodičů nemá vlastně žádnou zkušenost. Typickým příkladem je nenávist na internetu – „hate“, jak se také někdy říká.

„Hate“, čili nenávistné projevy označují takové chování, kdy útočník jiné diskriminuje nebo uráží, například podle jejich národnosti, rasy, sexuální orientace, zdraví či postavy. Nenávist nevychází z racionálních argumentů, ale jde o stereotyp, předsudky a urážky. Projevů kybernenávisti může být řada: počínaje urážkami či body shamingem (kritikou vzhledu), až po výzvy k násilí proti konkrétním osobám nebo výhružkami, které se přelévají do reálného světa.

Nad projevy „hatu“ na internetu nejde mávnout rukou. Bolí stejně, jako kdyby nám totéž někdo vmetl do tváře.

Děti jsou dnes a denně vystaveny kritice toho, jak vypadají nebo co dovedou a  čtou také stejné komentáře o ostatních. Bohužel řada uživatelů si online troufne napsat to, co by se styděli říct do očí. Jak tedy s dětmi mluvit o takovém chování a jak se samy mají zachovat, pokud se s nenávistí online setkají?

Ne za každým profilem je skutečný člověk

V první řadě by si děti měly své účty nastavit jako soukromé a zajistit, aby je cizí lidé nemohli vyhledat (pokud to daná sociální síť umožňuje). Díky tomu budou děti online v kontaktu jen s lidmi, které znají – tedy rodinou, spolužáky, přáteli ze zájmových kroužků nebo letního tábora.
Děti by měly odmítnout žádost o přátelství od někoho, s kým se ve skutečnosti nikdy nesetkaly. Tak je mně pravděpodobné, že by se ony samy staly terčem.

S kybernenávistí se ale mohou setkat i ve veřejném prostoru. Dalším rizikem jsou falešné profily, které slouží k obtěžování nebo trollingu. Sociální sítě se proti nim alespoň oficiálně snaží bojovat, ale nejsou moc úspěšné.

Jak poznat falešný profil?

Profilová fotka bez tváře

Trollové nebo „hateři“ často skrývají vlastní tvář. Myslí si, že tak nejsou identifikovatelní. Pokud je na fotce zvířátko, je focena z velké dálky a podobně, nepřijímejte žádost o přátelství, ani účet nesledujte. Podobným trendem je krást pro falešné profily fotky z fotobank nebo od jiných uživatelů, často například modelek z jiných zemí. Pokud se vám zdá, že profil „nějak nesedí“, můžete si pravost fotografie pověřit na stránce tineye.com.

Dřívější negativní či nenávistná aktivita

Pokud daný profil v minulosti šířil nenávist či urážlivé komentáře, je to také jistý varovný ukazatel. Rozhodně by dítě nemělo přijmout přátelství od uživatele s takovouto aktivitou.

Hodně sledujících bez originálních příspěvků

Pokud profil má hodně sledujících, ale na profilu neprobíhá skoro žádná aktivita a daný uživatel jen znovu sdílí příspěvky ostatních, zbystřete. Pokud profil nemá vlastní originální obsah, dost možná není pravý.

Jak proti projevům nenávisti online zakročit?

Lépe je samozřejmě veškerým rizikům předcházet. Pokud se vaše dítě setkalo s nenávistí na internetu, prvním krokem by mělo být pochopení. I když se vám může zdát konkrétní projev malicherný, může v dětském světě být zásadní, případně může později v něco závažnějšího přerůst.

Pokud dítě někdo takto obtěžuje, je na místě uživatele zablokovat. Pokud pokračuje v komunikaci například z jiného kanálu, může dítě uživatele nahlásit administrátorům sítě. Nejde o žádné “bonzování” , blokace většinou řídí algoritmus, takže se proti jednomu uživateli musí ozvat vícero obětí. Navíc dočasný “ban” (či zákaz, zablokování) je jakýsi zvednutý ukazováček, aby se uživatel nad svým chováním zamyslel. Šíření nenávisti a dezinformací je objektivně nejproblémovějším rysem sociálních sítích.

Nahlášení nenávistných projevů či šikany je anonymní a přispívá k bezpečnějšímu prostředí pro všechny uživatele sítě.

„Haty“ nemažte, je to důkaz

Zcela se vyhnout nenávistným projevům na internetu není snadné, navíc někteří „hateři“ jsou vytrvalí a sovu zlost a hrozby mohou přenášet i do fyzického světa. V případě dětí zpravidla jde o šikanu ve školních či kroužkových kolektivech.

V takovém případě je na místě po dohodě s dítětem řešit situaci s vedením školy (či s vedením mimoškolní aktivity), v závažných případech s policií (například stalking, tedy pronásledování oběti, je klasifikováno jako trestný čin).

Nenávistné zprávy nemažte. Můžete si ukládat jejich kopie  a mohou posloužit jako důkaz.

Svěřit se je pro děti velmi náročné. Je tedy důležité vytvořit jim dostatečně důvěrné prostředí, kde se nemusí bát vaší reakce nebo odsouzení. Děti se mohou obrátit také na Linku důvěry. Sdělte dětem, že tyto linky existují a že není hloupé na ně zavolat i s tím, za co se stydí. Je lepší,  když se dítě svěří anonymně, než aby zůstalo na své starosti samo.

Krizové linky pro děti:

• Linka bezpečí: 116 111
• Linka důvěry dětského krizového centra (zaměřuje se na oběti šikany):+420 241 484 149, +420 777 715 215
• Projekt e-bezpeci.cz

Pokud se vaše dítě nebo jeho kamarád stane obětí nenávisti, pamatujte, že to nikdy není chyba oběti.

Jak postupovat, když nenávistné komentáře píše vaše dítě či jeho kamarád?

Pokud si vaše dítě vybíjí frustraci pomocí nenávistných komentářů, je situace stejně citlivá. Pokuste se namísto konfrontace na toto téma diskutovat. Ptejte se, co ho k tomu vede, a zároveň vysvětlujte, jaké důsledky může šíření nenávisti mít.

Poradit se můžete s odborníky na Rodičovské lince.

Člověk se s nenávistí nerodí. První krok, který můžete udělat, je vést děti od útlého věku k otevřenosti,  budování zdravých mezilidských vztahů a respektu k druhým.