Sociální sítě mohou být i dvousečná zbraň. Jak se o ně nezranit?

Sociální sítě se staly nedílnou součástí života dětí a dospívajících. Používání různých online platforem je pro „digitální generaci“ přirozené, ať už jde o komunikaci s přáteli, sdílení názorů a sympatií nebo sledování oblíbených celebrit. Často jako dospělí máme tendence sociální sítě odsuzovat jako mrzkou ztrátu času. To ale ní vůči sítím úplně fér – je to nástroj jako kterýkoli jiný. Podle našich výzkumů například 66 % studentů používá Facebook ke sdílení poznámek, řada tříd má vlastní skupiny, kde si radí s úkoly. Jinými slovy: děti dělají online to, co jejich rodiče kdysi na chodbách škol.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Dětská psycholožka ❤️ (@detska_psycholozka)

V průzkumu Pew Research Center 45 % dotázaných teenagerů uvedlo, že jsou online téměř neustále.

Úlohu dospělých vnímáme spíše v tom děti naučit, jak sociální sítě používat s rozumem. Jaké jsou tedy temné stránky sociálních sítí a jak můžete své děti před těmito nástrahami ochránit?

Je na místě zdůraznit, že většina sociálních sítí vyžaduje určitý věk uživatelů. Ovšem řada dětí to obchází. Při registraci totiž zadáváte datum narození, takže si jednoduše přidáte pár let. Těžko s tím lze udělat něco jiného než vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat.

Ochrana soukromí: Desetina dětí má všechny profily veřejné

Sdílení, komentování a lajkování na sociálních sítích zanechává trvalou digitální stopu. Toho si není vědoma ani řada dospělých. Sociální sítě fungují na základě algoritmů, které nám servírují obsah na míru – podle naší předchozí aktivity.

Problémem je především nadměrné sdílení, a to jak necenzurovaných osobních myšlenek, tak citlivých fotografií a soukromých informací.

Na sociálních sítích platí zákony jako offline. Některé výroky mohou být trestné nebo proti pravidlům dané sítě.

Necelá polovina studentů v našem nedávném průzkumu přiznala, že některé profily má nastavené jako veřejné, a tudíž je vidí každý (opakem jsou soukromé, kdy děti sdílí obsah jen s přáteli, které si nejdříve vědomě přidali). Je také důležité schválené “přátele” skutečně znát – nejen z doslechu, jak to dělá polovina dotázaných teenagerů.

→ Co můžete udělat jako rodič?

Pomozte dětem nastavit všechny profily jako soukromé. Sdílení je tak pro ně mnohem bezpečnější.

Domluvte se na tom, aby si pečlivě vybírali, koho si mezi přátele přidají a koho ne. Každého virtuálního přítele by měli znát z reálného světa (ve virtuálním prostředí tak budou obklopeny spolužáky, kamarády z kroužků nebo příbuznými, nikoli ale cizími lidmi).

Vysvětlete dětem, proč se o ně bojíte. Mluvte s nimi o tom, jaký obsah by sdílet neměly, například soukromé nebo citlivé informace a obrázky, včetně fotografií osobních dokumentů, vstupenek s osobními údaji a kódů, které lze naskenovat.

Podvody, hoaxy a falešné zprávy

Informace se po sociálních sítích šíří rychle, některé se dokonce stávají virálními (tzn. šíří se sami závratnou rychlostí, uživatelé je ve velkém sdílí mezi sebou). O hoaxech a dezinformacích se v posledních letech hovoří často. Nejde ale o nový fenomén. Jednou ze známých dezinformací je, že Napoleon byl skrček. Takže: Napoleon měřil něco mezi 165 a 170 cm, což byl na muže té doby průměr. Dezinformace ho měla ponížit a diskreditovat. Marie Antoinetta nejspíš nikdy neřekla, aby lid nemající chleba jedl koláče; ale arogantní královnu je přece snazší popravit. Tyto historické příklady jsou už v podstatě anekdoty, ale setkáváme se i s aktuálními případy, které se týkají složitých politických otázek. Někdy je dost složité dezinformaci poznat.

Sociální sítě vytvářejí živnou půdu pro šíření zavádějícího obsahu, od podvodných reklam, které zdánlivě nabízejí módní produkty s velkými slevami, přes falešné zprávy, jejichž cílem je ovlivnit názory lidí na různé otázky, až po naprosté podvody a lži.

Další kapitolou jsou falešné profily řadových uživatelů nebo celebrit. V případě celebrit se může jednat o fanouškovskou stránku či satiru, v případě řadových uživatelů pak falešné profily slouží k podvodům nebo jako trollové.

→ Co můžete udělat jako rodič?

Naučte své dítě rozpoznat klamavý obsah. Obecně se lze řídit těmito pravidly:

• V případě podvodů platí pravidlo, že pokud nějaká nabídka zní příliš dobře na to, aby byla pravdivá, pravděpodobně je to podvod.
• V případě dezinformací jsou hlavními příznaky senzacechtivý obsah, chybějící jméno autora, absence zdrojování krom „jedna paní říkala“, špatná stylistika nebo absence zmínky o zprávě v renomovaných médiích. Starším dětem lze doporučit „manuál“ od Youtubera Kovyho.

Podvodné profily je možné zneužít k tzv. phishingu. Jak takový podvod probíhá zmapoval v reportáži Český rozhlas. Jednoduchá rada – pokud vám píše i známý s nezvyklý požadavkem, ověřte si jeho totožnost. Třeba se můžete zeptat na něco osobního, co cizí lidé znát nemohou. Pokud si nejste absolutně jistí, tak prostě diskuze s takovým profilem ukončete. Důvěryhodnost zprávy si můžete u přátel a příbuzných jednoduše ověřit také rychlým zavoláním nebo přes jinou sociální síť či komunikační aplikaci.

Nenávist, kyberšikana a stalking na sociálních sítích

Sociální sítě dávají každému příležitost promluvit a vyjádřit se. Bohužel, jak se říká, papír snese všechno, a to i ve své digitální podobě. I dospělí se nechávají na sítích unést a napíší i to, co by nahlas neřekli.

Děti nemusejí být připravení na obtěžování nebo nenávistné komentáře, když se zapojí do veřejné diskuse, nebo ještě hůře, může se stát terčem kyberšikany nebo stalkingu. I pro rodiče je mnohem těžší odhalit takový problém. V diskuzi hovoříme také o argumentačních faulech. Řekněte o nich i svým dětem, aby se nedaly těmito fauly rozhodit.

→ Co můžete udělat jako rodič?

Mluvte s dětmi a dejte najevo, že se vám mohou svěřit s čímkoli, že se na ně rozzlobíte ani je neodsoudíte. Vysvětlujte jim, že to, co neříkají do očí, by neměli ani sdílet online. I hodné děti se mohou nechat unést.Učte je, že utnout jakoukoli konverzaci a nahlásit nebo blokovat profil uživatele, který mu ubližuje, je zcela v pořádku (i když jim to připadá nezdvořilé). Platí, jak již bylo řečeno výše, že je nutné chránit si soukromí.

Sociální sítě a psychická pohoda

Když dítě tráví hodiny procházením příspěvků na sociálních sítích, může se to podepsat na jeho náladě a sebevědomí. Platformy vytvořily vysoce konkurenční prostředí, v němž počet „lajků“ slouží jako přímý ukazatel vlastní hodnoty.

Současně dětem sítě ukazují profily celebrit a různých vlivných osobností. Tyto „hvězdy“ sociálních médií často upravují své veřejné profily k dokonalosti. Srovnávání s dokonalými idoly může v dítěti vyvolat pocit méněcennosti.

Podobně mohou zprávy (obzvláště v dnešní nejisté době) vyvolávat pocit nejistoty a strachu. Je přirozené, že děti vnímají společenské dění a mají strach z věcí, který nedokážou porozumět. Je důležité umět dětem projevit podporu, aniž by se ale musely obávat toho, že jejich nejistotu budou dospělí shazovat.

→ Co můžete udělat jako rodič?

Povzbuzujte své dítě, aby se se svými přáteli setkávalo osobně a mělo offlinové koníčky. Vyhraďte si i rodinný čas, kdy ani dospělí nebudou mít telefony. Pokud si všimnete nějaké neobvyklé změny nálady či chování, promluvte si s dítětem a nabídněte mu pomoc při řešení problému, který ho trápí.

Pokud má vaše dítě problémy, ale nereaguje na vaši snahu mu pomoct, zvažte konzultaci s odborníkem na duševní zdraví. Naučte své dítě více rozlišovat mezi životem „tady a teď“ a „životem jen pro hlasy, komentáře a lajky“. Cílem je najít rovnováhu.

Snažte se nesoudit, ale spíše pochopit význam popularity a image pro dospívající.

Veďte dítě k tomu, aby bylo samo sebou, a zároveň chápalo, že každý má své chyby. Neváhejte se zapojit do rozhovoru s dítětem, ale také ho povzbuzujte, aby vám vyprávělo o svých vlastních zkušenostech.