Ivo Doležal – Horal v penzi

Mohl by ses našim čtenářům představit?

No bohužel musím přiznat, že už jsem opravdu důchodce, i když jsem se k tomu proskotačil a prolyžoval po ranejch a dlouhejch letech, takže od letošního roku si užívám renty. Dřív jsem pracoval u horský služby, od roku 1977 jako dobrovolný člen, pak jsem od roku 97 až do důchodu téměř dělal republikovýho metodika, kde si myslím, že jsem našel uplatnění v této činnosti a v životě na horách. Takže různý akce, školení, kurzy, takže život dá se říct různej a hodně činnej.

A mě přijde, že jsi především horal, fanda a nestor Krkonoš a v podstatě Pece?

Jinak bych tu asi nebyl, kdyby mě braly jiný věci, to je pravda. A je v tom určitá zvrhlost, když fouká a chumelí, tak v tom se cejtím, mě se to líbí, je to takový pro mě lákadlo.

Takže hory jsou tvůj život?

Zatím jo, ale chce to, aby člověk na to byl pořád zdravej, silnej, no a i nějaká koruna když na to zbyde, tak pak se tady dá vydržet.

Ivoši, cejtíš se jako horal?

Určitě, proto jsem tady a už od mládí mě braly všechny tyhle zimní věci, ať to byl hokej, lyžování, a pár takovejch snů, jako byl Harley Davidson a horská služba, tak se mě to postupně podařilo splnit, že i horská služba se stala mým zaměstnáním prakticky až do důchodovýho věku. Hory osudem, samozřejmě.

Jak ti změnili život technologie?

No určitě, i když přiznám, že jsem generace, že jsem si myslel, že mě minou počítače.Že už se bez toho probojuju ke stáří. Já jenom pamatuju, když začínaly první telefony jednořádkový, tak už tenkrát s tím byla docela legrace. Ne že by to bylo těžký na ovládání, ale nebyl všude signál, jak jsme to honili po kopcích. Vždycky dostal telefon někdo, kdo byl bez signálu, takže někdy i byla nevraživost mezi kolegy.

No a pak začaly počítače, tak jsme se tak na to koukali, a musím přiznat, že ten generační rozdíl je znát, ale pochopil jsem, že bez toho bychom se asi nikam nedostali. Hlavně nás k tomu tlačili další kolegové, jiný instituce.

A můžu jako přiznat, že ten počítač ne že by změnil život, a plno věcí ulehčil, ale ty začátky ty byly spíš úsměvný. To kdybych vyprávěl, co hodin jsem u toho proseděl a když už jsem nějakou práci měl hotovou a najednou klik a bylo to všechno pryč a já nevěděl, kde to je, tak už jsem se koukal i pod počítač jestli to tam někde neleží. (smích).

Teď jsem musel shánět porady a pomoc, tak to byly začátky. Byly úžasný. Samozřejmě ale potom metody, když se dělaly různý akreditace, tak to byly mraky papírů pro ministerstvo, tak zase tam byla výhoda. Za 3 roky se to měnilo, mohli jste ze starejch textů použít, co tam bylo a přecházet plynule do dalšího.

Samozřejmě potom internet, styk s kýmkoliv, to je dokonalý a pak ještě mám syna ve Vietnamu, kterej tam lítá, takže používáme, pokud se spojíme časově, Skype, což je úžasná věc, že se alespoň vidíme a nejenom slyšíme. On se sem dostane jednou za 6 týdnů, takže tohle mě hrozně pomáhá.

Ivoši, myslíš, že bez toho internetu by to dneska nešlo?

Určitě by to šlo, ale trvalo by všechno dýl, jenom pošta, telefony. Jako proč se bránit věcem, který jsou dokonalý a fungujou. Kdyby to byla blbost, ano nebudu to používat. Třeba se přiznám, do teď jsem na počítači za těch 20 nebo víc jak roků nehrál žádnou hru, a myslím si, že ani hrát nebudu. To je pro mě ztráta času. Bez toho já se obejdu. Zrovna tak nejsem třeba schopnej vytvořit počítačovej program.

Na to jsou lidi, kteří se tím živí, umí to, rád jim to dám, ať to připraví, i když by to stálo nějaký peníze, to je jako s autem, dneska si to auto taky nespravím sám. Nebo nějaký složitější věci. Takhle to je, jinak dá se samozřejmě obejít bez hodně věcí, ale proč, když to je k dispozici. Taky se stane někdy, že vypadne ta síť a jsou z toho lidi nešťastný.

Co mě obrovsky pomáhá s počítačem, to je účetnictví nebo bankovnictví přes počítač. Veškerý ty platby, to je úspora času. Mám dokonalý přehled o svých penězích, co kam odešlu. A pokud si to zapamatuju, tak neprošvihnu žádnou platbu, takže nehrozí penále. Samozřejmě i nějakou hudbu, odpočinkový věci. Mám hrozně rád „country“, takže to lovím z těch světovejch rádií, to je nádherná věc. Natáčím si to a když se nechá tou hudbou podbarvit i ta práce na tom počítači, takže proč ne.

Ivoši, co internet, co tě na něm překvapilo nejvíc, že na něm můžeš najít?

Tak internet je nebezpečnej v tom, že se tam dají najít opravdu věci některý až třeba i škaredý, špatný. Myslím, jak se to zneužívá pro tu pornografii, hlavně třeba dětskou. No a jinak je to suprová věc, než bych někdy zase něco obtelefonoval, přes ten Google nebo na Seznamu věci stačí zadat jenom název, najde mě to všechno a tu věci si můžu objednat.

Je pravda, že to zboží nemám v ruce, že nevím, do čeho jdu, ale na to, jak já to používám, pro nějaký zboží 3x 5x do roka maximálně, tak si myslím, že neprohloupím a nedělám nic špatně.

Takže myslíš, že internet je přínosem? Nebo jestli by měl být nebo ne?

Internet je určitě velkým přínosem a taky se třeba přiznám, že nepoužívám ten Facebook a takový věci, který si myslím, že jdou do soukromí a nemám to rád, když se to někde ukazuje jinde, nebo kdyby je někdo jinej viděl.

Internet je určitě velkým přínosem, protože na těch stránkách a spojení s lidma to je úžasný. Nechá se hledat zboží, věci, který bych potřeboval si objednat, než to zdlouhavě přes nějaký katalogy vyřizovat. Zase tam hrozí zneužití pro ňákou tu dětskou pornografii a takový věci, což se často dozvídám, co se všechno děje.

A tohleto zrovna dobrý není, ale těžko se to asi dá ohlídat. Všechno je v lidech, nebo o lidech a proto jak já to často potřebuji třeba 3x 5x do roka, že si nějaký zboží přes to objednám, tak je to úplně dokonalý. Nepoužívám to, nemám firmu, abych to používal pro svoji činnost, takže pro to moje využití je to úplně dokonalý.

Pomáhají nám technologie?

Určitě, hlavně kdybychom se podívali, nebo měli možnost teď porovnat vedle sebe starou a novou lanovku, tak je to o něčem úplně jiným. Včetně toho ovládání, bejt to po staru, tak by tady byl ještě další barák, kterej by byl plnej rozvaděčů a skříní s elektrikou.

Dneska je to jedna skříň, která to vlastně všechno je schopná zajistit včetně kontrol, obrazovek, takže tohle si myslím, že je dokonalý a úžasný pro současnou dobu. Ta technologie je porovnatelná s Rakouskem, nebo s firmou, která to dělala. Nic lepšího zatím není.

Ivoši, co myslíš, internet a hory, jde to dohromady?

Určitě, protože internet přece není určenej jenom lidem ve městech a v údolí. My tady chcem taky žít trošku na úrovni a moderně, nehledě k tomu, že nám to pomáhá pro připojení s ostatním světem, s lidma i v cizině, už jsem vzpomínal, že mám syna, kterej lítá ve Vietnamu a tam pomocí Skypu, že se nejenom slyšíme, že se i vidíme, pokud se někdy setkáme, protože tam je to časový pásmo trošku jiný, ale stačí tak jednou za 10 dnů, když se takhle můžeme spojit.

Co bys dělal, kdyby nebyl internet?

Samozřejmě bez internetu taky se dá žít, to je jak kdyby se mi rozbilo auto, musím chvilku chodit pěšky, nebo na kole. Ale další věc je, že když si na to zvykneme, tak se hrozně neradi s něčím loučíme, s něčím co funguje a co nám pomáhá.

Děkujeme za rozhovor (ESET)