Tereza MalkusováNaléhá na to Evropská agentura pro bezpečnost ENISA. Ve své Zprávě o krizovém řízení v případě kyberútoků varuje, že EU stále postrádá harmonizovaný dokument, podle něhož by postupovala v případě kybernetických incidentů podobných těm, jež v roce 2007 zasáhly Estonsko. V návaznosti na tehdejší sérii útoků, patrně vedených z Ruska, jež způsobily takřka totální rozvrat internetových služeb, vznikla celá řada iniciativ na evropské úrovni.
Estonský případ vedl k sepsání Evropské strategie pro kybernetickou bezpečnost, Digitální agendy pro Evropu a k evropskému „kybernetickému cvičení“. Agentura ENISA nicméně ve své zprávě upozorňuje, že nadále postrádá krizový dokument, který by těžil ze zkušeností a osvědčených postupů v oblasti letectví, civilní ochrany, boje proti terorismu nebo kontroly šíření nakažlivých nemocí. Navrhuje vytvořit a přijmout standardní operační postupy v případě kybernetických útoků na úrovni celé EU a vytvořit krizovou platformu pro řešení kybernetických útoků, již by přímo financovala Evropská komise.
ENISA zároveň doporučuje, aby Evropská komise a členské státy Unie přehodnotili své legislativy krizového řízení tak, aby se nezaměřovaly pouze na zmírnění dopadů kybernetických útoků, ale také na příčiny těchto incidentů. „Zprávou se snažíme dosáhnout vytvoření takové studie, která by vedla ke zmírnění dopadů jakékoli krize způsobené kybernetickými útoky,“ uvedl výkonný ředitel agentury ENISA Udo Helmbrecht. „Hodně záleží i na efektivním zmírňování rizik těchto útoků. V současné době je pro EU rozhodující přijmout vhodná opatření dříve, než dojde k nějaké kybernetické krizi. Naše studie nabízí možnosti, co se dá dělat,“ dodal.
Lucie Mudráková
